Daně? Daně !! Daně...

Období daní vypuklo a Dana si povšimla, že články od Včelky se už na NP neobjevují. Důvod je snad lepší ani nekomentovat.
Po dohodě se šéfredaktorem serveru Peníze.cz se budou, pro ty, kteří je rádi četli, objevovat i tady.

Otazníky a vykřičníky nad společným zdaněním manželů I

I. Úvod

Z výkladu zákona o daních z příjmů v platném znění, podávaném některými finančními úřady a daňovými poradci vyplývá,
že při uplatnění společného zdanění manželů bude manžel/ka s nižšími,
popř. žádnými příjmy muset nejprve zaplatit nedoplatek na dani,
a teprve poté, co společně podaná daňová přiznání posoudí finanční
úřad, tedy nejdříve za měsíc, jim bude tato částka vrácena společně
s přeplatkem, který vznikne díky společnému zdanění. Aby toho nebylo
málo, po uplatnění společného zdanění vznikne povinnost platit v
dalším roce zálohy na daň z příjmu ve výši, odpovídající polovině
společných příjmů, i tomu z manželů, který žádné vlastní příjmy
nemá.

Další problém se
vynořil v případech, kdy má jeden z manželů z nějakých důvodů omezenu
výši možného příjmu — např. u částečných invalidů. Tam se začaly
objevovat informace (např. ze sociálky), že pokud při společném
zdanění tuto hranici překročí, ztratí tak nárok na příslušnou dávku
(invalidní důchod, příspěvek na péči o bezmocnou osobu) .

MF ČR 1. prosince na svých stránkách zveřejnilo
následující informaci:

Pro zvýšení právní jistoty poplatníků i správců daně hodlá Ministerstvo
financí v rámci probíhajícího legislativního procesu příslušná
ustanovení zákona zpřesnit.

Zákon bude doplněn tak, aby bylo již ze samotného textu ustanovení § 13a
zřejmé, že zálohy neplatí ten z manželů, který před společným
zdaněním nemá vlastní příjmy. Často se bude jednat o manželku,
která se bude v domácnosti starat o nezletilé děti a před
uplatněním společného zdanění sama nebude mít žádné zdanitelné příjmy.

Dojde ke zpřesnění ustanovení, které upravuje způsob uplatnění nezdanitelných
částek, aby bylo zřejmé, že pokud některý z manželů nedosáhne
žádných příjmů, může si nezdanitelné částky uplatnit jak on, tak
i druhý z manželů.

Aby nemusel ten z manželů, který nemá v průběhu roku zdanitelné příjmy
platit daň v případě, kdy druhému z manželů vznikne přeplatek
na dani z toho důvodu, že v průběhu roku platil zálohy
na daň, bude zákon upřesněn tak, že správce daně uskuteční
převod přeplatku jednoho z manželů na nedoplatek druhého
z manželů, pokud o to bude požádán, a to ke dni splatnosti daně
druhého z manželů.

Tyto úpravy nebudou platit již pro zdaňovací období 2005, které hodlá
MF řešit tzv. "generálním pardonem" — automatickým odpuštěním
penále za "daňový nedoplatek", o které nebude muset poplatník
žádat. Jak je vidět, nutnosti požádat o převod přeplatku jednoho
z manželů na úhradu nedoplatku druhého poplatníky ani chystaná zákonná
úprava nezprostí. Rovněž neřeší problém údajného "příjmu"
pro účely sociálních dávek.

II.
Možný výklad:

V zákoně o daních z příjmů se tohoto problému týkají tato dvě ustanovení § 13a:

odst. 5:

"Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů

a) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h,

b) podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností
při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého
z manželů."

odst. 6:

" V příloze k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné
pro výpočet společného základu daně podle odst. 2 za oba manžele
a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu
společného základu daně, ze které vypočte daň."

Tato dvě ustanovení skutečně vyvolávají dojem, že je potřeba zaplatit
"nedoplatek". Otázkou je, je-li tomu tak skutečně.

Vezmeme-li extrémní příklad — manžel s příjmy, manželka bez příjmů (mateřská),
pak manželka nemá žádný zdanitelný příjem. Nemůže jí tudíž vzniknout
povinnost platit daň, ani nedoplatek, neboť není z čeho. Pouhým
přepsáním poloviny společných příjmů do daňového přiznání nemůže
vzniknout povinnost platit daň — ta může vzniknout pouze tím, že
má poplatník zdanitelný příjem.

Co se týče odst. 6, úmyslem zákonodárce paradoxně bylo zajistit, aby
manželé nemuseli na zálohách platit zbytečně mnoho. Proto se zálohy
z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti platí z poloviny společných
příjmů — v opačném případě by součet jednotlivých záloh byl vždy
vyšší.

To by bylo v pořádku, pokud by manželé měli příjmy pouze ze SVČ. Problém
vzniká ve chvíli, kdy jeden má příjmy ze závislé činnosti a druhý
ze SVČ. Pak vznikne absurdní situace, kdy např. manžel s vyššími
příjmy ze závislé činnosti musí platit i polovinu záloh z příjmu
druhého manžela ze SVČ. Navíc bude dost problém oddělit v takovém
případě odpovídající část daně. Má to být procentem v poměru k základu
daně nebo jak vlastně?

Snaha byla ušlechtilá, ale provedení věc jenom zkomplikovalo.

III.
Návrh řešení

Budou-li výše uvedené teze potvrzeny, postačí problém první — údajná povinnost
méně vydělávajícího manžela platit nedoplatek — řešit jasným prohlášením
MF ČR, že výklad je chybný a doplatky ze společné části příjmu nikdo
platit nemusí, doprovázeným pochopitelně příslušným pokynem finančním
úřadům.

Problém druhý — zálohy — je možno řešit dvojím způsobem.

Buď ustanovení doplnit o: "Toto ustanovení se nepoužije, pokud
má alespoň jeden z manželů příjmy podle § 38h."

Nebo text písm. b) odst. 5 změnit na:

"Podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se u každého
z manželů rozumí daň odpovídající jeho skutečnému příjmu před uplatněním společného zdanění."

Ve druhém případě by bylo třeba změnit i odst. 6, týkající se daňového přiznání:

V příloze k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně podle odst. 2 za oba manžele. Do daňového přiznání, které podává každý
z manželů, se společné zdanění nepromítá.

Důsledkem tohoto řešení by bylo:

1. Společné zdanění se stane tím, čím má být — pouze administrativním úkonem, snižujícím manželům s dětmi daňovou
povinnost. Nijak se nepromítne do žádných dalších povinností, evidence
příjmů, nároku na dávky — např. zmíněné částečné invalidní důchody
či příspěvku na péči o bezmocnou osobu.

2. Každý z manželů bude odvádět zálohy normálně jako v době, kdy společné zdanění neexistovalo, pouze jedenkrát ročně dostanou zpět přeplatek, vzniklý díky společnému zdanění (obdoba ročního zúčtování daně). Možnou variantou by bylo s přihlédnutím
ke společnému zdanění zálohu na žádost poplatníka snížit.

Komentáře