Terra madre II.

Teď už to bude bez legrace a vážné

Doufám, že si mohu dovolit osvětlit jedno zemědělské téma, na které jsme na konferenci narazili a které se týká nejen zemědělců, ale i všech co jí cokoliv co je z obilovin, a všeho co se seje ať už na podzim, nebo na jaře.

Na začátku se vrátíme k prvním lidem, kteří se snažili obdělávat půdu. Ti byli neuvěřitelně spjati s přírodou a dělali vlastně to co dělají zemědělci nyní, jen bez té technologie. Ovšem, je tady proti dnešku jeden obrovský rozdíl, a i když se nezdá , že je podstatný, tak přesto ovlivňuje všechny a všechno.

Praxe ještě do nedávna byla následující:

sedlák zasel, staral se o plodiny, plel, a když přišla doba sklizně vzal kosu a pole posekal. Pak vymlátil a i zrno od plev oddělil. Všechno bylo normální a v souladu s během světa, i to , že část úrody cca 10% si nechal, neprodal, protože by neměl co sít v další sezóně. Potom doba pokročila a místo kosy si pozval kombajny a bylo to snadnější a i rychlejší. Vše ale bylo normální a i to zrno si nechal na osev.

Posledních 30 let se stav radikálně změnil. Sedlák sice dělá to co jeho pradědeček, ale jen s jedním malým rozdílem, který ve finále není tak malý a stal se bez legrace obrovským světovým problémem. Už si osivo neschovává, protože ho MUSÍ nakupovat. A víte proč ho musí koupit? Protože semenům zmizelo to základní: ­ klíčivost. Je to zvláštní, ale je to tak. Po všech úpravách, šlechtěních, moření, chemických ochranách a manipulacích se prostě ta základní vlastnost semen někam ztratila.

Jasně teď si řeknete, není to problém, když se to dá koupit, ale to je omyl.

Za prvé je tady problém ekologický. Prostě na trhu se dá koupit málo druhů a variet a ne vždy je odrůda vhodná pro danou oblast. Mizí postupně všechny původní odrůdy známé a pěstované v místních podmínkách. Biodiverzita je fuč a to má dopad na okolní navázané druhy hmyzu a ostatních zvířat. Rozmnožení škůdců v monokulturách a vytvoření rezistentních kultur plísní a hub. Následně se musí používat více pesticidů a fungicidů. Takže se Vám dostává do těla více "chemie".

Za druhé je tady problém jídla, který velice zkrátím. Přece se Vám nechce jíst všechno stejné a po celém světě.

Za třetí je tady problém ekonomický. Celý trh s osivem ovládli pouze 3 firmy a tak si asi dovedete představit jak je ten trh "spravedlivý" a jak tržně funguje. Nic proti trhu, ale kdyby byla jiná možnost, kde nakoupit a nebo získat, tak se vůbec nebavím. A monopol se vždy chová jako monopol, bez výjimky. Oni si dokonce vybírají, kdo a co si může koupit. Takže "ohne sranda".

Sedlák je hlava otevřená a umí se bránit, ale bohužel, jen v mezích svých lokálních možností. V centrech pěstování tradičních plodin V Mexiku ( kukuřice ), na Ukrajině (pšenice) pozvolna vznikají "burzy" s tradičními odrůdami, které ještě nemají zničenou základní vlastnost osiva, tedy to klíčení. Jasně , že je to minimální odezva na tlak "velkých" nakupovat osivo od nich, ale přeci jen je to řešení zoufalého stavu. Takže jestli budete chtít kukuřici jeďte do Mexika na burzu, která se koná jednou ročně, kde si farmáři vyměňují ( neprodávají !) osivo.

Jde o velký zemědělský problém, který se nakonec odráží v cenách potravin, je celkem nebezpečný a ani nechci dál spekulovat co by se mohlo stát. Nejsem ani paranoidní. Ale to neznamená, že po nás nikdo nejde.

PS.

V ovocnářství tento problém existuje už dlouho, nebo jste viděli někoho kdo by si vypěstoval zlatou renetu ze semínka? Ale tady existuje řešení a nikdo nemůže tak dalece ovlivňovat jako v obilnářství.

Psacím strojem zasel: Jirka původní

Komentáře