Šumavák bloguje:deníček za(& vy-)valeného |
||
Zprávy ze Šumavy ... domů
Informujte se na www.NeLisabonu.cz
Napište mi! Poslat SMS
Rubriky:
Virtuální Vodička Ekonomika My sobě - FOTO Cesty po kuchyních G'schichtn Šelmy a šelmičky Technické pozn. Čtení na pokračování Ze života kamarádů.. PPP bFu Lisabonská smlouva šakaloviny Chlív
Rádia :
RADIO DNB - Šumava Stránka s programem Přehrávat... Chat s redakcí: Radio Beat Country-Radio
Odkazy: FOTOALBA VIDEA ALBA-Dušan Klaun Parafín Pavouci ve flašce Rozveselit? ZDE!! Valašský Martin Bastiat kvalitně ANGLE Mr.Owcrope R.Koblinger-obrazy Dušan - blog Pravičák Češi za vodou Architekt. historie
Nové komentáře
Statistiky RSS/XML Reklama: Archivy: květen 2012 duben 2012 březen 2012 únor 2012 leden 2012 prosinec 2011 listopad 2011 říjen 2011 září 2011 srpen 2011 červenec 2011 červen 2011 květen 2011 duben 2011 březen 2011 únor 2011 leden 2011 prosinec 2010 listopad 2010 říjen 2010 září 2010 srpen 2010 červenec 2010 červen 2010 květen 2010 duben 2010 březen 2010 únor 2010 leden 2010 prosinec 2009 listopad 2009 říjen 2009 září 2009 srpen 2009 červenec 2009 červen 2009 květen 2009 duben 2009 březen 2009 únor 2009 leden 2009 prosinec 2008 listopad 2008 říjen 2008 září 2008 srpen 2008 červenec 2008 červen 2008 květen 2008 duben 2008 březen 2008 únor 2008 leden 2008 prosinec 2007 listopad 2007 říjen 2007 září 2007 srpen 2007 červenec 2007 červen 2007 květen 2007 duben 2007 březen 2007 únor 2007 leden 2007 prosinec 2006 listopad 2006 říjen 2006 září 2006 srpen 2006 červenec 2006 červen 2006 květen 2006 duben 2006 březen 2006 únor 2006 leden 2006 Právě on line: BlueBoard.cz
|
Pátek, 20.04.2007
Traktát o houbičkáchaneb: Jak František I. opět nezbohatl...
Každý má svou osudovou krajinu. Dlouho jsem si myslel, že speciálně u mne vítězí s velkým náskokem Posázaví. Pak jsem v mládí poznal pobřeží Jaderského moře. Od té doby rok, kdy jsem neprožil minimálně čtrnáct dní u jmenované slané louže, beru, jako bych nežil. V poslední dekádě tomu ještě napomohl můj domácí Milivoj. Že se jedná o neobyčejného člověka, jsem poznal hned první den, když jsem si u něj pronajal apartmán původně na týden (pobyt se protáhl se na 23 dní). V kuchyni můj pohled přímo knokautoval termostat, který instaloval onen zručný "mekaničar" přímo na akumulačky. Protože mu bylo líto stříhat přívodní kablík, tak omotal asi deset metrů tohoto vodiče kolem nohou od kredence. Když jsem ho krátce po chorvatské invazi do Krajiny již po několikáte s rodinou navštívil, byl nabitý očekáváním, jako akumulátor od foťáku. Naštěstí jeho ohleduplnost mu nedala okamžitě zaútočit. Třetí den, když rodinka odešla holdovat vodním hrátkám a já chystal harpunu pro mořský pych, se objevil se zamaštěným kanistrem a podvraťákem, vyhlížejícím jako hadr, se kterým si malíř impresionista pucuje paletu. Bylo mi hned jasné, že ten den budou mít ryby ode mne pokuj. Zato jsem se dozvěděl nejnovější novinku : v Chorvatsku, speciálně na Istrii, propukla tzv. lanýžová horečka a on i já za pomoci Luny, což bylo jméno onoho čoklíka, jistě nalezneme kupy zmíněných chutných "gliv". V krátkosti dále vyjádřil, že prostě budem v balíku, ale jeho auto si na dobu neurčitou zapůjčil syn a před Annou, tedy jeho manželkou, o naší budoucí anabázi o tom nebudeme mluvit, protože pro obdobné akce nemá pochopení. Naložili jsme tedy benzín, dvě parodie na rýč, čokla a vyrazili na více než stokilometrový výlet. Na místo "X" jsme nedorazili brzy, ještě za šera, nebo naopak chvíli před setměním, kdy prý lanýže nejvíce voní a šance je najít je nejvyšší, ale téměř v pravé poledne. V Itálii psíka cvičí v umění hledat lynýže už od štěněte. Psík lanýže hledá rád, protože za ně dostane odměnu. V italském regionu Umbria to býval kus chleba. Dnes už se snad polepšili. O kvalitách podvraťáka Luny jsem měl oprávněné pochyby. Milivoj jí prý měsíc učil hledat zakopaný česnek. Zaparkovali jsme, vzali rýče a stejně tak, jako tisíce dalších hledačů nejen v Chorvatsku, ale i v Itálii, ve Francii, Španělsku, Slovinsku a dokonce i v Maďarsku jsme vyrazili zbohatnout. Proč se také divit? Ve Spojených státech prý platí za unci, tedy necelých 30 g lanýže černovýtrusného (Tuber Melanosporum), 65 až 125 dolarů. Kolik v Chorvatsku mi Milivoj neprozradil.
Výšiny a katastrofy Našim prapředkům lanýže asi moc nechutnaly. Pokud je pradávný lovec objevil, což znamená, že část vyčnívala nad povrchem, byly přerostlé a nechutné. Podobně jako přezrálá pýchavka. Situace se asi relativně rychle změnila, neboť první zmínky o jejich kulinářském uplatnění jsou již z Egypta. Ve starověkém Řecku údajů přibývá a Římané už chuť a vůni lanýžů dokázali vychutnat naplno. Po rozpadu Římské říše přišel slabě řečeno útlum. Ve staletích stěhování národů, hladomorů, válek a epidemií vrcholná gastronomie nepatřila mezi priority. Navíc byly lanýže označeny za "ďáblovy hlízy" a proto věřícím zapovězeny. Tím se tyto lahodné houby obecně ocitly mimo jídelníček evropské elity. Vrátily se až po tisíci letech spolu s papežem, který tehdy přesídlil do Avignonu. Kněží si asi řekli, že toto zakázané ovoce má cosi do sebe a rychle zapomněli na původní výhrady. Slavnostní tabule římského císaře Františka I., mimochodem manžele Marie Terezie, se již bez lanýžů neobešla. Lanýže získaly navíc pověst afrodiziaka. Proto jim holdovaly osobnosti tak zvučných jmen, jako například Rembrant, Casanova, Madame de Pompadur, Rossini nebo Napoleon. Pánové Careme a Brillat-Savarin pak povýšili podzemní plodnice hub řádu Tuberales na lahůdky světové proslulosti.
Aby mohly dosáhnout lanýže takových poct, k tomu jim nestačila pouze jejich chuť a vůně. Musely být na trhu dostupné. Lahůdka, která je nedostupná, přestává být pochutinou a stává se muzejním exponátem. Lanýže rostou v symbióze s některými stromy a keři stejně tak, jako naše hříbky. To odborníci věděli již v 19. století . Ovšem skladba tehdejších smíšených lesů potřebám sběračů lanýžů nevyhovovala. Výnosy byly malé a sběrači nestačily pokrývat poptávku. Dalšímu rozvoji tohoto odvětví a vědeckému přístupu ke zmíněné problematice napomohla katastrofa. Do Evropy byla z Ameriky zavlečena mšička révokaz, která zlikvidovala více než polovinu, někde i více, evropských vinic. Protože se oblast výskytu lanýžů a pěstování vinné révy často kryje, začali zvláště ve Francii vysazovat na zlikvidované vinice duby, duby cesmínové, habry a keře lískových ořechů. O těchto stromech se vědělo, že jsou symbionty hub řádu Tuberales. Lanýžům s dařilo. Pro pěstitele a hledače lanýžů nastaly zlaté časy. Cena hub sice klesla, ale poptávka nahradila ztrátu. V některých částech Francie jimi dokonce krmili kapouny. Lanýže si oblíbili labužníci ze Spojených států, Austrálie a dokonce i z konzervativního Japonska. Zlaté časy opět následoval pád. Začala I. světová válka a fronta zasáhla i produkční oblasti. Dubové lesy byly vykáceny. Než je stačili lidé pořádně obnovit, byla tu druhá, ještě horší válka a nedostatek benzinu. Auta začala jezdit na dřevoplyn. Pro dřevoplynové generátory bylo tvrdé dubové dřevo přímo ideální. Proto padly další stromy. Po válce sice lesy lidé obnovili, ale pro milovníky houbové lahůdky nastala další nesnáz. Péče o lesy a sběr lanýžů vyžaduje mnoho pracovních sil. Lidé se natruc tomu začali stěhovat do měst a vesnice se vyprázdnily. V šedesátých letech minulého století se "lanýžový průmysl" ocitl na samém dně. Naštěstí si v této době vlády Francie a Itálie uvědomily, že pěstování a sběr lanýžů má také sociální aspekt a může zajistit obživu mnoha rodinám. Díky grantům vědci obou zemí vyvinuli technologie kultivace a rozmnožování lanýžů plantážním způsobem. Místní obchodníci a zpracovatelé zase obnovili dostupnost této lahůdky na světovém trhu. Příkladem je jihoitalský region Umbria, kde rodinná firma Urbani zpracovává lanýže od více než tisíce hledačů a prodává je po celém světě. Za tuto podnikatelskou aktivitu, která má na chudém (v rámci EU) italském jihu vysoký sociální přínos, obdržel jeden z majitelů firmy, Dr. Paolo Urbani dokonce prestižní řád "Cavaliere del Lavoro". Bohužel, v této lokalitě měla má nevlastní sestra přítele. Při návštěvě a potulkách po okolí, jsem nevědomky zabrousil do lanýžového lesíka této firmy a byl vyveden svinským krokem.
Zrozené ze stresu
Obecně je lanýž nepohledná bradavičnatá podzemní druhotně uzavřená plodnice vřecko výtrusných hub rodu Tuberales. Houba má nejdříve miskovitý tvar. Jak vyspívá, miska se uzavírá, až vznikne nám známá "brambora". Vnější část, jakási slupka se nazývá peridie a vnitřní gelba. Vnitřní část plodnice tvoří pletiva ze světlehnědých sterilních komůrek-hyf, a dále hyfy vzniklé na základě pohlavního procesu, kde dochází k vytváření vřecek. Ty jsou většinou tmavé. Pokud lanýž rozřízneme, sterilní a nesterilní hyfy vytvářejí onu známou mozaiku, nad kterou se tetelí všichni odborníci. Pokud vřecka dozrají, svým tlakem protrhnou a peridium rozšíří se do okolí. Z vřecek se vyvinou vlákénka podhoubí (mycelium), která, pokud mají štěstí, infikují nebo lépe řečeno kolonizují vlasové kořínky hostitelských rostlin. V případě rodu Tuberales jsou to především duby, habry a keře lískového ořechu. Podhoubí však vlasové kořínky nepoškodí, ale proroste a vytvoří na nich tzv. mykorrhyza. Tyto soudečkové útvary si žijí se svými hostili vcelku spokojeně. Podhoubí, díky této symbióze, získává potřebné cukry, které strom tvoří fotosyntézou. Na druhé straně houba zase zásobuje strom důležitými minerálními látkami, jako například jsou soli fosforu. Soli zlepšují vodní režim hostitele. Díky nim mohou stromy a keře lépe prosperovat na zásaditých vápenitých půdách. Pokud se nic nového nestane, situace je stabilní, přežívají podhoubí lanýže jako mykorrhyza, (takové jakoby nateklé konce kořínků). Nemjí tendenci se rozmnožovat, což znamená, že nemají v úmyslu vytvořit plodnici, tedy chutné sousto, a tím méně zisk. Tehdy nastává chvíle pro brutální zásah. Je nutné poranit hostitele. Nejideálnější období k tomuto činu je jaro. Většinou se drasticky řežou větve. Stresovanému stromu začnou odumírat vlasové kořínky. Tento stav signalizuje podhoubí, že by se mělo postarat o předání genetické informace a začít vytvářet plodnici. Přesněji řečeno neočekávaná brutalita a síla stresu startuje biologický cyklus houby. V přírodě se o stresy starjí červy a žížaly, které ožírají kořínky nebo drobní hlodavci, hloubící si nory. Zhruba 70 procent všech lanýžů pochází dosud z přírodních lesních porostů. Zbytek se pěstuje na plantážích.
Není lanýž jako lanýž.
Odborníci rozeznávají celkem sedmnáct pravých lanýžů. Kuchaři k nim nesprávně přiřazují i lacinější bělolanýž (Choiromysec meandriformis). Pravý kulinářský zážitek však poskytují pouze některé z nich. Perlou mezi nimi je lanýž černovýtrusný (Tuber melanosporum). Údajně nejlepší a nejdražší je z francouzského Perigord. Totéž však tvrdí patrioti z Toskánska i Umbrie. Sklízí se od listopadu do března. Jeho chuť za syrova je peprná, silně aromatická a plná. Kuchaři ho využijí kompletně. Dokonce i peridie, ne nepodobná bramborové slupce, se hodí k provonění slaných koláčů. Gelbu pak krájí na tenké plátky speciální škrabkou. Lanýž černovýtrusný prý zlepší a zvýrazní chuť všeho, s čím přijde do styku. Pro kuchaře je důležité zachytit jeho jedinečné aroma v sádle, oleji, máslem, smetanou nebo přidáním do omáčky krátce před ukončením tepelné úpravy pokrmu. Mě osobně jeho chut připadá jako cosi houbového na česneku, politého tabascem. Mohl jsem ho díky spřátelené firmě ochutnat při příležitosti jednoho Sial (potravinářský veletrh) v Paříži. Poškozený lanýž rychle oxiduje a musí se ihned zpracovat. Čerstvý vydrží zabalený do pergamenového papíru v ledničce necelý týden. Lanýž zimní (Tuber brumale) se nachází ve stejných půdách jako předchozí druh. Sklízí se ve stejnou dobu jako "melano". Někde si ho cení stejně, ale obecně se řadí do druhé jakostní i cenové třídy. Jeho vůně připomíná kombinaci tuřínu, česneku a nepatrně muškátu. Za syrova je velmi pálivý. Lanýž bělavý (Tuber magnatum), někdy uváděný jako lanýž velký, je specialitou italského Piemontu. Intenzívně voní po česneku. Při tepelné úpravě tuto vůni ztrácí. Proto se používá syrový k dochucování pizzy, smažených vajíček, rizota apod. Houbu před více než deseti roky objevili také na chorvatském poloostrově Istria. Údajně nejlepší hlízy rostou v údolí řeky Mirny v okolí městečka Buzet. Už zde stačili najít největší lanýž světa o hmotnosti 1310 g a nechat ho zapsat do Guinnessovy knihy rekordů. Na podzim to prý v tamních lesích vypadá jako za dob zlaté horečky na Aljašce. Chybí sice sníh, ale lidí a psů je tam více. Přes veškerou hrdost místních na istrijské lanýže, jejich hodnocení osciluje mezi II. a III. třídou. Lanýž letní (Tuber aestivum) se sklízí od května do září. Voní po dřevě a chutná po čerstvých houbách. Italové ho doporučují přidávat do těstovin. Zařazují ho mezi nejméně kvalitní lanýže. Má ovšem tu vlastnost, že ho můžeme sbírat i u nás. Například na Karlštejnsku. Prý ho objevili také poblíž Teplic. V našich podmínkách je to ovšem ta nejdražší houba. Podle novelizovaného zákona na ochranu přírody by měl, jako kriticky ohrožený druh, stát více než ten nejdražší "melano" z Perigord. Pokud vás chytnou ..
Na houby s fortelem Lidé houby uměle pěstují mnoho staletí. V této tradici určitě vedou asijské národy, zvláště pak Číňané a Japonci. Jejich kulturně pěstovaná dřevokazná houba šitake patří mezi jedny z prvních, které člověk kultivoval. O žampionech se snad ani není třeba vyjadřovat. S lanýži to je obtížnější. Technologie jejich kultivace vzhledem k biologickému cyklu není jednoduchá a nutnost symbionta celou záležitost ještě ztěžuje. Proto i přes úspěchy v oboru zůstává cena lanýžů velmi vysoká. Tuto houbu nelze pěstovat na substrátu z koňského hnoje kdesi v temnu nebo na dřevěných polenech. Potřebuje ke svému zdárnému vývoji půdu, a to ne ledajakou. Musí být slabě vápenitá, vodu propustná, ale ne příliš, bohatá na humus a částečně písčitá s obsahem oxidu vápenatého, potaše a fosforu. Navíc se musí nalézat mezi 40 až 47 rovnoběžkou severní polokoule. Kvalitní lanýže jsou náročné na klimatické podmínky. Například zimní teploty by se měly pohybovat kolem 7°C a denní naopak vystoupit na 10 až 14oC. Na jaře by se mělo střídat vlhké a horké počasí, v létě by mělo být výrazně horké a suché s občasnými bouřkami a na podzim velmi lehce vlhké. Zimní teploty pod 15oC jsou nebezpečné, pod 20oC smrtící. Jak podotkl Milivoj, Istrie je pro "glive" ideální. Moderní "lanýžovna" je velice podobná sadu ovocných stromků. Ovšem místo jablek tu rostou většinou duby letní nebo cesmínové. Oblíbené jsou také lísky obecné. Ořechy jsou však nežádoucí. Lákají hlodavce. Majitele by ani nenapadlo jít si je natrhat. Mohl by, nedej bože, rozšlápnout například "melano", tedy lanýž černovýtrusný, v ceně několika desítek kilogramů lískových jader. Pokud stromy stojí v řadě, jedná se o systém špaletový, pokud soliterně o systém tanguy. Co mají systémy společné, je důsledné odstranění plevelů a trav z okolí stromů. K dokonalosti je to dovedeno u systému tanguy, kdy najdeme kolem každého stromu v průměru tří až čtyřmetrový kruh zlehka nakypřené půdy bez jakékoliv vegetace. Výslednému efektu říkají "brule". Sazenice stromků se dodávají již naočkované podhoubím a po dobu čtyř let jim krátí kořeny. Čtvrtým rokem přijde zlý plantážník a stromky ořeže asi tak, jako u nás řežeme vrbu košíkářskou. Pouze kmínek je vyšší. Pohled na takto ošetřenou plantáž skutečně není povzbudivý. Doubky údajně získají rozložitější korunu, nebudou hluboko kořenit a naopak se podpoří růst vlasových kořínků. A samozřejmě lanýžů. Pátým rokem totiž vyrazí majitel s psíkem za první úrodou. Tu bude sklízet z plantáže ještě 20 let. Na hledání lanýžů však nikdo žádnou mechanizaci nevymyslel. Krom pytláků mají majitelé plantáží i hledači dva společné nepřátele. Od srdce je nenávidí. Prvním je docela obyčejný divoký králík. Nejenže okusuje mladé stromky a hloubí si na plantáži nory, ale ještě má rád lanýže. Díky aktivitám ochránců zvířat se můžeme zvláště ve Francii setkat kromě brokovnic s elektrickými miniohradníky. Něco, jako patřičně zmenšené ohrady pro krávy naruby. Dalším nepřítelem, na kterého brokovnice ani ohrada neplatí, je zlotřilá konkurence. Lanýže začali pěstovat spojené Evropě nenaklonění jedinci v USA, Číně, Novém Zélandu a dokonce i v Austrálii, kde v Tasmánii už prý sklidili v roce 2005 prvních pět kg lanýže černovýtrusného (nebo bělavého?).
Jak to dopadlo Chtěl bych opravdu věřit, že se na Istrii dají najít lanýže. Místní bulvární tisk o tom tehdy bájil. Bohužel na místech, kam mne Milivoj zavlekl, zcela jistě nerostly. Pokud ano, Luna je nevyčmuchala. Lesíky na Istrii, zvláště pokud jde o ty s duby cesmínovými, se hodí na vše jiné, jen ne na procházky nebo houbaření. Tam, kde jsou stromky řídce vysazené, roste ostružiní a hnusota, jménem trnová koruna, která se pne do výšky jako liána. (Dost možná, že to liána je.) Lesy jsou na savém vápencovém podkladu velice suché, takže o požáry nebývá nouze. Houby by v nich hledal pouze blbec, Milivoj a já. Po třech hodinách putování jsme vypadali jako křesťané v římském amfiteátru potrhaní a zkrvavělí. Čokl, co si o ostružiní do krve rozdrásal čenich, moudře zmizel, Milivoj zabloudil a já také nemám nejlepší orientační smysl. V téměř čtyřicetistupňovém vedru jsme si klestili cestičku nejdříve tupými rýči. Když jsme oběma přerazili násady a nástroje zanechali svému osudu, vyžezával jsem nás z ostnatých lián potápěčskou kudlou, naštěstí odolnou a ostrou. Nakonec se ale štěstí alespoň trochu usmálo. Nalezli jsme úžlabinu, kde téměř chyběla trnová koruna a navíc prýštil potůček. Chlemtali jsme vodu jako psi. Mohu to porovnat. Z houští se vyplížila Luna a připojila se k nám. Štěstí už nás neopustilo. Milivoj se vzdal lanýžů a připustil mojí teorii, že tam, kam teče potůček, bude určitě větší a u většího bude domeček, kde nám sdělí, kde se nacházíme. O kus dále jsem k mému velikému úžasu našel místo se stovkami krásných lišek. Nasbírali jsme je do košilí a klopýtali podle potoka. Ten sice zakrátko zmizel v zemi, jako naše Punkva, ale poblíž byla cestička. Ta nás po hodince chůze, kdy jsem vyslechl širokou škálu dosti monotóních chorvatských nadávek, dovedla k autu. Ještěže nás tu nikdo neznal. Vypadali jsme jako dva homosexuálové, navíc holdující sado-masu. Na našich obnažených bílých trupech (kupodivu, Chorvati, neholdující vodním sportům, popřípadě starší pánové, bývají bělejší, než my, lufťáci, při příjezdu) vytvářely společně krev a pot zajímavé obrazce. Abychom nezakrváceli potahy, rozřízl jsem deku, kterou jsem používal v případě autooprav, a vyrazili k domovu. Jak jsem poznal podle rozzářené tváře Anny, když uviděla náš úlovek, výprava dopadla uspokojivě. Donesla nám džbánek vína, olivy a rybičky a Milivoj si spokojeně oddechl. Když se mne pak otázal, zda-li jsem si nezapomněl v Čechách luk, zatetelil jsem se blahem při představě úžasně vonící skopové pečínky. Z hrsti lišek, které jsem vzal domů, si manželka udělala k večeři smaženici (mužští členové rodiny touto krmí opovrhují), namočila košili a mne dopravila ke gauči, na kterém jsem okamžitě usnul. Později na trhu jsem zjistil, proč se na nás Anna tak mile usmívala. Lišky sice nejsou lanýže, ale i tak jsou v Chorvatsku, zvláště u moře, setsakramentsky drahé.
František I.
Komentáře
[2]
lanyze jsem jeden cas
(skimic: 20.04.2007, 10:46:34
- x)
... moznost nekolikrat ochutnat behem sezony v oblasti Monte Alba. Musim se teda priznat, ze jsem je snedl na vajickach, jakychsi testovinach a podobne. Nakonec - snim skoro vsechno. Nicmene pomer cena/vykon - tedy u mne chutovy zazitek byl velmi slaby a priplatil bych si usetrene penize radeji na hlt dobreho vina :-)
[5]
já to včera říkal, že ten Svoboda
(Šumavák: 20.04.2007, 12:27:07
- odkaz
- x)
má využít příležitost a požádat si na Marshalových ostrovech o azyl ! Dnes: \"Myslím, že to byl pan předseda Paroubek, kdo stanovisko pana poslance Svobody tlumočil. Poslanec tvrdil, že jeho stanovisko není v rozporu se stanoviskem klubu,\" uvedla Vaňhová. celé v odkazu, a velmi signifikantní !
[7]
Rputi
(dvd: 20.04.2007, 13:51:34
- x)
já (skoro) každý večer poslouchám na ČT24 Televizní noviny (po 25 letech). Takže ta Káča do toho prostě nějak zapadá. Kocoure, asi bych si stěžoval. Možná to nebyl major ale magor. Jinak jeden můj kamarád (dosti drsný jurista) v obdobném případě vytáhl mobil a začal nahrávat. Když si celou tirádu onoho psychopata vyslechl šéf organizace, pravil: \"Díky, teď už mám důvod poslat toho debila do hajzlu.\" (Vyžádal si ale kopii záznamu - a jak řekl, tak i učinil. Prý to šlo dohodou.)
[10]
Františku,
(martina: 20.04.2007, 14:09:41
- x)
dík za pojednání o lanýžích a tím pádem o rozšíření obzorů :-) Lanýž jsem zakoupila předloni na italském tržišti, nakrájela na plátky a vrazila jej do vajíčkové smaženice. A podle toho, co čtu, to byla zásadní chyba. Lanýže na vejce až syrové. Už to díky Vám vím.
[12]
Pěkné odpoledne
(martin TT: 20.04.2007, 14:29:39
- Mail
- x)
k tématu nemám, co bych dodal - lanýži mě obešli. V české hospodě si je nedám, abych nedopadl jako v Pizze Colloseum na Ovocném trhu. Dával jsem si medailonky s pršutem Saltimboca a la romana) a pršut nebyl kolem řízečků omotán. Zeptal jsem se pikolice, která nevěděla a že se zeptá. Vrátila se z kuchyně s báchorkou, že ta šunka byla nejdříve lehce prohozena na oleji, aby tomu dala chuť a pak byla vyhozena a dělaly se jen telecí řízečky na témže oleji. Takže asi takhle bych dopadl i s lanýži. Jirko původní - brýle bez nosu jen na plavání nebo freediving, i když machři stejně používají nízkoobjemovou masku s nosem. Necítím potřebu brát do hloubky masku jen s okuláry, to jsou vlastně brýle. Všiml sis, že se diveři i gurmeti rozrostli o jednoho Františka?
[18]
moc pěkné počtení Františku
(rezy: 20.04.2007, 16:02:22
- x)
já ač z vesnice jsem naprostý houbový analfabet. Můj děda, který byl vyhlášený houbař to se mnou vzdal někdy kolem mého 9 roku. Houby dostávám od sestry, která se naprosto shodne se švárou a sbíraj celý rok. Lišky patří k těm jejich nejoblíbenějším. Já je samozřejmě rád jím, tedy všechny houby, ale najít je v lese, to prostě chodím a nic nevidím a kolem mě maj plné koše. Naposledy jsmem sbíral z nouze na vojně, (Jihlavsko) to jsem i něco našel a pak to jeden z nás roztřídil. Docela jsem se po výborné smaženici vybál, aby se někomu neudělalo blbě.
[19]
Dobré odpoledne vespolek! Také já posílám písemnou omluvenku...
(Loki_F: 20.04.2007, 16:08:24
- x)
V tyto dny chodím domů hodně, vlastně hóóódně pozdě. Spinkat ještě později. Tak příště. diplomky budou odevzdány a bude klidněji. Pokud bude vodička ještě před Bílovicemi... To vyprávění o lanýžích je výborné, ale k ochutnávce se nechystám - jak říkal Varne Anténa: \"Jenm by mě brzdily...!\" };D)) Viděl jsem dokument na Phoenixu před nějakým časem, o sběračích lanýžů v Umbrii, kde zdaleka ne tak zajímavě, jako František, pojednávali o renesanci lanýžů, o jejich třídění ošetření atd. Sběrači po \"dobrém lovu\" si dávali šunku a grappu a podle rychlosti jakou \"zaklápěli\" s pusami od ucha k uchu, opravdu vydělali dost a směřovali rychlým postupem k oslavnému bezvědomí (což již v dokumentu nebylo zachyceno. Tak zase večer nakouknu.
[20]
Jak se počítá v RaJi...aneb, zvyk je železná košile:))
(Rpu?: 20.04.2007, 16:41:56
- odkaz
- x)
Protože lékaři předepisují na jeden recept průměrně 1,7 léku, znamená to podle Paroubka, že každý recept zaplatí pacient 50 korun. Pět miliard, které se takto za 100 milionů receptů ročně vybere, pak podle předsedy ČSSD nepůjde na posílení financí systému, ale životní úrovně soukromých lékařů a lékárníků.
[28]
Dano,
(maYda: 20.04.2007, 21:28:43
- x)
pár lidí se tu najde. Téma pro houbaře:-) pro mně je \"lanýž\" už asi jednou pro vždy taková ta čokoládová kostička obalená kakaem v bonbonieře. Jen jestli to teď Eu nezakáže, aby si nepoučený spotřebitel nemyslel, že mu v bonbonieře, nedej bože, vypučela houba. Lišky jsou ale taky klenot, houba, kterou jsme nacházeli kdysi po dvou, třech kouskách, nikdy víc a pak léta nic. V poslední době se objevují nesměle znovu. Ale na větší růst asi u nás nejsou lesy. v Německu prý to jsou jediné houby, které jsou Němci ochotni jíst mimo žampionů z konzervy. Nebo v Anglii?
[29]
Šumaváku,
(Foundryman: 20.04.2007, 21:36:10
- Mail
- x)
vyvěs pak tady někde to oznámení o výjezdním zasedání ve sklípku, prosím Tě. nemám na všechny mail, tak ať to nemusím furt dokola vypisovat. 15.6. - 16.6. vinný sklípek Velké Bílovice, vč. ubytování. Náklady na osobu 300,- Kč konzumační paušál (vč. jídla) + cca 300,- Kč bydlení.
[30]
Omlouvám se, chvilková - teda spíš delší nepřítomnost -
(Dana: 20.04.2007, 21:41:26
- Mail
- x)
takže Foundry - Velké Bílovice (ať má Šumavák radost) vidím zatím pozitivně a prosila bych zabůůůůkovat nocleh. Ještě uvidím po zítřku- jedu do Olomouce a nějak mi dnes začalo divně rachotit v Koníkovi :-)
[48]
Dobrý večer přeji...
(ptakopysk: 20.04.2007, 22:28:48
- x)
co se týče lišek, ty tady nerostou proto, že je překyselená půda v lesích. Vytrvalé budování socialismu a německého, či švédského kapitalismu, potažmo kyselé deště z budování pocházející, zanechaly nesmazatelné stopy na naší krabatině. Teď se semo tamo začínají znovu objevovat, ale takových časů, kdy jsem jich dokázal nasbírat na jednom fleku plnej bramborovej košík... těch už se asi nedožiju. Germáni nás začnou co nevidět zásobovat sodovkou místo deště z novejch tepelnejch elektráren. Doufám, že to aspoň trochu odsířej...
[49]
neviděl, neviděl a nebud ani na trávníčku spinkat
(Dušan Neumann: 20.04.2007, 22:38:32
- x)
...bohužel to červnové datum letos koliduje s jednou svatbou, kterou jsem už vloni slíbil natočit a odvozit tatrou....mrzí mne to hrozně a škytat budu moc.... jen nevím čím tu škytavku utopím, aby to bylo aspoň trochu stylové... ...snad se i to počasí už trochu umoudřilo, poslední hromady sněhu mizí a od rána vylezla taplota ze sedmi na 21 stupňů...aspoň jeden posilující důvod k optimismu..
[53]
Šumaváku,
(jura-p: 20.04.2007, 23:28:04
- x)
kuřinec je na Moravě i v Čechách to samé. I já potvrdím, že liška je kuřátko na celé Moravě. Aji v Brně. Prvních pár let jsem měl problémy s kélem, járkem, okurkem, hadrou, dortou (Ještě loni jsem viděl na brněnské hospodě oznámení: Máme dobrou dortu) Už jsem se odrodil natolik, že to se mnou cuklo. Neměl jsem problém s šufánkem, štokrdlem a rigólem, protože to všichni znali a s šulinem, protože to nikdo neznal a nevěděl, že mu nadávám. Já nevěděl, co je klubalka. Vidíš a stačilo zhruba třicet let a rozumím všemu. Dnes už mi připadá směšné, že v tomto státě není nikdo, kdo zná slovo jedí. Jedni znají jijou a druzí jí. A sloveso hl zná taky jen asi čtyři miliony lidí. A to nemluvím o různých argotech, nářečích a \"hantecách\". Zato se mi daří zavádět i v Čechách skloňování dle vzoru \"prdel\", jak se na brněnském předměstí skloňovalo slovo škola. V Čechách a zpětně i na Moravu se šíří takto skloňované slovo Brusel. Myslím, že jsem to vynalezl já. Jako malej jsem chodil do škole a býval ve školi. Takže mě to snadno napadlo. A ujímá se to. Jo a sodovka je sifon a limonáda je sodovka. A ten Polívka zase kecá. Starobrno není nejlepší pivo na Moravě, protože na Moravě nic takového jako nejlepší pivo není. To je protimluv. Stejně jako nesporně existuje moravské uzené, tak aji já musím odpovědně prohlásit, že nejlepší pivo na Moravě je kontradiktorický výrok.
[54]
ptakopysku
(skimic: 20.04.2007, 23:35:00
- x)
... přechodníky mě vždy děsily. Dokonce i mého lékaře. Přechodit chřipku je prý nebezpečné. Vlastně to by nebyly přechodníky ale byli by to přechodníci. Zvláštní kategorie jsou anticipované před-chodníky či anticipovaní před-chodníci. Z těch se všeobecným kalupem vyvinula sorta běhen běživců a ještě rychlejších před-běhlíků. Ti mě děsí snad i více než ty přechodníky :))
[55]
Juro, já jsem takovej
(Šumavák: 20.04.2007, 23:44:28
- x)
zavostalej, já slovo jedí nejen znám, ale i používám.Stejně jako vědí, spějí(k cíli :-)) ),....a dráží mě \"moderátoři\" co říkají:\"mějte dobré ráno\" nebo \"výnosy budou růst\" místo porostou..... a podobné germanismy, s nimiž se chtějí udělat zajímavými.
[56]
Juro,
(maYda: 20.04.2007, 23:46:07
- x)
\"Dnes už mi připadá směšné, že v tomto státě není nikdo, kdo zná slovo jedí\" to máte na mysli třetí osobu množného čísla od infinitivu \" jíst\" neboli přijímat potravu? v mé ropdné obci by nikdo \"oni jí\" z huby nevypustil. Vždycky se říkalo \" oni jedí\". štokrdle a rigól znám, to se u nás taky říkalo. Ale hodně slov jsme používali jen doma, babička měla široké příbuzenstvo, plno kamarádek a slovník složený z toho, co kde pochytala. v brně měla nějaké sestřenice, tak to měla od nich. MYslím, že to štokrdle bylo jedno ze slov, kterým jsme rozuměnkli doma, ale ne třaba naši kamarádi. A kolega z Jindřichova Hradce nikdy neříkal šuple, ale vždycky jen šuble. A ví tu teda někdo, které houbě se říká \"slaďák\" nebo ne?
[58]
Ptakopysku,
(AeroKarel: 20.04.2007, 23:56:48
- Mail
- odkaz
- x)
máte-li na mysli \"vytrvavším\", pak to není přechodník. Jinak přechodník je docela elegantní způsob, jak zjednodušit vedlejší větu. Budete-li si v mládí (tehdy zcela nevědomky) budovat výrazové prostředky hojnou četbou knih edice ELK z období cca dvacátých a třicátých let, nepřijde Vám to divné.
[63]
Poslanci načítají návrhy,
(jura-p: 21.04.2007, 00:16:23
- x)
když je mohou podávat, sportovci, kteří právě prohráli, říkají musíme se soustředit, upřesňujeme i tam, kde by šlo údaje zpřesnit. Prostě je to vo tom. Šuple a šuble je podle mě to samé slovo a porozumění nebrání, moje žena ze Znojma má žufánek a sousedka zřetelně vyslovuje guláž, Pražáci konzert, moji matce říkali v Černovicích Jirko a kamarádovi Mildo. Paní Vlachová mi říká Jůro s dlouhým ů. A i ten ženský orgán se liší krajově délkou í-i. Na Moravě vždy s krátkým. To jsou maličkosti. To se srovná přes televizi. Čeština se mění před očima a pomalu se to slaďuje. A někteří zase říkají, že se to současně rozbíhá. A Paroubek nám přál s Novým rokem. Germanismy snesu, i když jsou přeloženy otrocky do češtiny. Ale ty rusismy mě vadí.
[64]
Tak - slaďák je prý suchohřib
(Dana: 21.04.2007, 00:18:15
- Mail
- x)
a já přidám ještě jeden místní název. Kdo ví, co je to \"zajíček\" - a myšlena je oblast flory, nikoli fauny. A s touto kvízovou otázkou mizím. Štrůdly sladké i slané jsou vytaženy z trouby a já jdu spát. Zítra se pokochám jednak na Floře a jednak s vnoučkem, který má v pondělí svátek. MMch.: venku je krásně, stromy kvetou a je škoda trávit víkend u pC. Dobrou noc. :-)
[65]
Dano,
(maYda: 21.04.2007, 00:18:32
- x)
sla´dák je zajisté film, alev mé rodné vsi je to - dnes už mizející- název pro takovou tu běžnou, nejběžnějsí hřibovitou houbu- hnedá sametová hlava, žlutý spodek, okrová noha. má mnoho variant tvarových a v názvosloví - říká se mu modrák nebo podborovák, v atlasech jsem ho viděla jako suchohřib hnědý nebo hřib borový. Modrák se muříká proto, že někdy ( ale jen někdy a větší plodnice) po zmáčknutí nebo poškození žluté výtrusnice modrají, houba sama ale na řezu nemodrá - neplést podborováka s podborovinkou, ta je tmavě žlutá, výtrusnice až oranžové a na řezu naopak modrá rychle a ointenzivně, až skoro do černa. A ten slaďák u nás rostě všude, zejména pod buky a borovicemi, pod roštím nebo v takové té dlouhé jemné lesní trávě. Aůle název kje omezen jen na mou rodnou ves a případné blízké okolí, pokud vím. Kde se vzal, netuším. Babky té houbě někdy říkaly \" sladký hříbek\". ale to už skoro vymizelo. NA rozdíl od \"hořčáku\" - hřibu žlučového, u nás zvaného obvykle \"žid\" nebo \"židák\". V posledních letech se mu daří velmi hojně, aby taky ne, jíst se nedá, tak kdo by to sbíral? NA ropzdíl, od sla´dáku, což je houba vynikající a veklmi univerzální, pokud jde o kuchyňské použití.
[67]
Takže, než zalezu do pelechu,
(AeroKarel: 21.04.2007, 00:21:08
- Mail
- odkaz
- x)
čta (a to je přechodník) komentáře, řku MaYdo že \"čtouc\", jinak by jste musela býti výcečetná. Čta, čtouc, čtouce. A vytrvavší je přídavné jméno. Znalostí českého jazyka jsem ve školách neslynul, leč něco mi v hlavě utkvělo z četby. Dobré noci přeji, neb jest mi za časného rána vozidlem dranditi a má nechuť ke vstávání jest takřka příslovečná. Nicméně, nejste-li (už dnes) mimo Prahu, budu se v sobotu i s vozidlem nacházet v Chvalské tvrzi v Počernicích. Možno zavítat na kukačku. Výstava veteránů.
[69]
Shodou okolností
(martin TT: 21.04.2007, 00:21:54
- Mail
- x)
jsem dnes (včera) diskutoval s jedním vzdělaným majitelem obchodu o češtině vůbec a valašštině zvlášťě. Jako jedno z prvenství jsme posoudili nejkratší slovesný tvar \"í\" a potom skvost - jediný výraz pro vyjádření ženského blbce - \"blbaňa\". Ke shora uváděnému \"jedí\" bych přidal místní tvar \"jíja\". \"Žufánku\" a \"děckám\" jsem se už předpubertálně nesmál, protože cestování rozšiřuje jazykové obzory. Co mi bylo ale vždy k smíchu, bylo tvrzení těch \"zes Plzně\", že Pražáci zpívají! MaYdo, vytrvavší je podle mých zapadlých a pozapomenutých školních vědomostí podstatné jméno slovesné: ten, který vytrval. I když jsem pyšný na svoji češtinu, tak nedosahuji teoretických základů Rputě a její posouzení bude jistě nejpřesnější.
[77]
Dobré ránko!
(Dana: 21.04.2007, 06:58:32
- Mail
- x)
Za okny je průzračně modro, sluníčko svítí jako divé, vypadá to na další bezdešťový den. Naštěstí nebyl mráz, i když jen velice těsně - teplota se v pádu zastavila přesně na nule- a tak brambory, které už vykukují z hlíny, nezmrzly. Za chvíli vyrážím na Floru a za Vojtou - v tak hezký den asi budou cesty plné a mraky lidí. Jen je divné, že žádné zprávy od Vodičky, no, snad večer budou fotky. :-)
[78]
Hoj, to byl boj - mykologickolingvistický! Přeji Dobré ránko!
(Rpu?: 21.04.2007, 07:05:14
- x)
Slaďák je opak od horčáku a takováto \"zjednodušení\" nystávají, vyskytují-li se např. na jednom místě dva druhy hřibů a jeden je hořký...O pár vesnic dál to může označovat houbu úplně jinou. Vzpomínám, že za mého raného dětství označovala matička moje rodná určitou houbu jménem komprdák. Kde to vzala suď bůh - od nikoho jinéhop jsem to neslyšela. Pokud si vzpomínám, bylo to něco mezi klouzkem a babkou, a vždycky, když jsme tu byli na prázdninách matička je vášnivě sbírala a dělala z nich velmi chutnou smaženici. Sporadicky to rostlo v lesích okolo Bechyně a hojně zejména pak na \"Komprdáckém kopečku\", či spíše kopečíčku, jenž zalesněn nemnohými borovicemi tyčil se uprostřed lánů. Kopeček individualista popudil socialistické zemedělstvo, byl pokácen, rozorán a zplanýrován, takže já už se nikdy nedozvím, co to vlastně byl komprdák. Jinak \"vytrvavší\" je vzkutku přídavné jméno. To jsou takové ty jazykové potvornosti vyskytující se zřejmě jen proto, a by opodstatnily existenci Ústavu pro jazyk český. Pančelky to zhusta dílem nepříliš ovládají a dílem považují za zbytečné, tudíž se to moc neučí. Podstatné jméno slovesné se tvoří od příčestí minulého trpného koncovkou -í (Byl sázen - sázení). Tvary přídavného jména jako \"vytrvavší\" jsou to samé jako třeba \"nesený\" či \"jsoucí\" a tvoří se jak od příčestí tak od přechodníků.
[79]
Dobré ráno,
(PeS: 21.04.2007, 07:37:11
- x)
s potěšením jsem kvitoval, že včera mezi nás zavítal i sám autor tohoto výše uvedeného článku. Leč pokud bylo z obrázku patrno, ty škrábance se mu už zahojily... 2 Rpuť - asi by to měl být klouzek obecný, ten roste v symbióze s borovicemi. Leč na Bechyňsku je mnohem hojnější klouzek modřínový, který zas roste v symbióze s modřínem. Chuťově mnohem horší. V obou případech rostou prakticky výhradně v dosahu kořenů - vlásečnic. Já mám rád klouzky do polívky - něco málo, pokrájet, osmahnout na másle a přidat do vývarovité polívky není na škodu...
[81]
Vážení,
(PeS: 21.04.2007, 08:33:30
- x)
všem zdejším ekonomům vřele doporučuji článek Jana Vyskočila na Psu. Ano, již je mezi námi, leč nikoli Josef Vyskočil, ale Jan - možná syn, či vnuk slavného Josefa Vyskočila... Jak jsem byl poučen, v Putimi prý nikdy četnická stanice nebyla, ale možná místo v obecních službách pro tohoto odborníka by se našlo... Škoda nevyužít značky a tradice...
[85]
Klouzek modřínový
(maYda: 21.04.2007, 09:18:25
- odkaz
- x)
je jasně žlutý. Stoprocentně ověřeno, máme na zahradě už pětatřicet let modřín a ty klouzky pod ním rostou. U nás vzácne, ale kdysi poblíž dobříše jsem nacházela ještě klouzek, o kterém se domnívám, že jde o klouzek borový, ten se lišil tím, že byl světlejší, až na hlavu,tu mšěl naopak čokoládově hnědou.
[88]
Dobré slunné ráno!
(Šumavák: 21.04.2007, 09:28:21
- x)
PeSi, máš mail. MaYdo, tu \"divně vyžranou\" nohu nedělá hmyz ale slimáci a plzáci. Je -li úplně sežraná, může to být i Plzák! (to je reminiscence na jednu blbost: V době kdy byl Dr.Plzák poměrně slavný, jsme s jedním kolegou narazili v drogerii na prostředek proti \"Slimákům a plzákům\". Tak si to dodnes pamatuji!)
[89]
Ale šumaváku!!!!
(maYda: 21.04.2007, 09:41:47
- odkaz
- x)
JAko houbař s praksí minomálně čtyřicetiletopu si dovoluju poznat nohu, sežranou od slimáka, plzáka, doknce i od doktora Plzáka. Tohle jsou jakové chodbičky, vyvrtané uvnitř, širší než od červů a občas se tam i najde něco hnědočerveného, připomínajícího nejspíš škvora.Ale umí to rychle utíkat, tak jsem to nikdy podrobně neprozkoumala. v odkjazu lanýže. 54ernovýtrusný jsem nenašla a na odkaz \"lanýž\" najdete rozhodně víc kulinářských stránek, než těch houbařských.
[91]
PeSi
(Finist: 21.04.2007, 09:58:38
- x)
On ten Vyskočil má s tou inflací v podstatě pravdu. Problém násilného zvyšování mezd neleží ani tak v inflaci ale v nezaměstnanosti, protože to stejné množství peněz při vyšších mzdách jde rozdělit jen mezi menší počet lidí. Při deflaci by pak nominální mzdy musely klesat k udržení úrovně zaměstnanosti. Centrální banky byly v minulosti pod vlivem Phillipsovy křivky zvyklé řešit nezaměstnanost přiléváním dalších peněz a tedy zvyšováním inflace a tedy snižováním reálných mezd zpátky na rovnovážnou úroveň. To samozdřejmě funguje jen tak dlouho, dokud si odbory nevyjednají zvyšování mezd v závislosti na inflaci. Takže se tenhle postup snad už nepoužívá.
[92]
To sem byl
(Finist: 21.04.2007, 10:03:43
- x)
Taky docela překvapen, jak všichni - včetně Kohouta a Klause - začli mluvit o inflaci v souvislosti se zvyšováním mezd. To snad platilo ještě v 70 letech, ale dneska snad Centrální banka už neřeší nezaměstnanost ale snaží se o \"stabilitu měny\" tedy nevytisknout těch prachů zas až tolik.
[94]
Blbí nebo navedení...?:))
(Rpu?: 21.04.2007, 10:11:16
- odkaz
- x)
V polovině loňského prosince přivezli technici firmy pb mont ze Zlínska do pěti věznic v Česku plechové bedny a namontovali je na zdi. Oficiálně v nich byly rušičky mobilních telefonů. Jenže bedny byly prázdné, a aby se to nepoznalo, technici bedny zamkli a pro jistotou i zapečetili. Vedení Vězeňské služby přesto zakázku za víc než šestnáct milionů korun převzalo a poslalo peníze na účet firmy.....
[97]
Finiste, když Vás vidím...
(Šumavák: 21.04.2007, 10:18:23
- x)
\"samozrejme bohatstvi cele planety se lokální potopou nezvýší.\" To samozřejmě vzroste jen globální potopou !! Pánbůh to tu jednou proplách a podívejte, jak svět prosperuje! Co potom nechápu je, proč je taková panika z nějakého globálního oteplování a lokálního zaplavování, třeba Holandska a Německa, když jim to přinese zvýšení výroby, investory a nárůst pracovních míst ??? PS. K vašim pochybám, že to snad není možné: I já jsem z počátku pochyboval, ale dnes už nepochybuji a vím , že nic není nemožné!!!!!
[100]
Rputi,
(Nika: 21.04.2007, 10:28:49
- x)
v souvislosti s tím vaším komprďákem mě napadá houba zvaná \"husí pupek\", kterou si pamatuji z mládí prožitého na Táborsku. Byla to taková trochu světlejší babka, ale právě s takovým mírně oslizlým kloboukem. Od té doby jsem ji už nikde nezahlídla, alespoň ne v místech, kde houbaříme na Písecku a u známých na Pelhřimovsku. Ale může to být i tím, že třeba roste v nějakém určitém období, kdy se na houby zrovna nevydáváme, protože zas tak náruživí houbaři nejsme. A když už tu byl otevřen ten jazykový koutek, zajímal by mě váš názor na \"to stejné\" . Mě to tahá za uši, já bych použila \"to samé\" ... :-))
[103]
Rputi
(František I.: 21.04.2007, 10:34:02
- Mail
- x)
přechodník, navíc ještě špatný jsem tam vloži ku cti a slávě AeroKarla, který dosud do Chvalské tvrze nedovrněl. Sice na poslední chvíli přijela bílá aerovka, ovšem bez Karla. Z ní vystoupili dva velmi bílí motoristé. Karel na mne včera, pokud to nebylo alkoholem, působil velmi ošlehaným a od jízdy v kabrioletu opáleným dojmem.
[112]
Šumaváku
(František I.: 21.04.2007, 12:07:18
- Mail
- x)
Před chvílí jsem konečně odchytil AeroKarla a jeho veterána. Úžasný vozidlo. Kupodivu se doň i vejdu. Má ho v krásném stavu. Původně jsem chtěl Karla uprosit, zda bych si nemohl vlézt do kufru, tedy na zadní sedačku, aby mne kousek svezl. Ale úcta k historii mi to nedovolila. Bohužel nevím, jak se s ostatními podělit o fotodokumentaci. Volil jsem nejjednodušší cestu. Fotky máte, Šumaváku, na mailu. Doufám, že došly.
[113]
Švédsko zakázalo lety gripenů
(skimic: 21.04.2007, 12:26:04
- x)
... neboť byl prý pilot nechtěně katapultován. Myslím, že jsme si pronajali dobré stroje. V souladu našimi nejlepšími národními tradicemi bude před případnou vojenskou akcí pilot katapultován aby švejkováním něco nepokazil a zároveň takový stroj vyhoví modernímu pacifistickému europonázoru.
[119]
No to snad není pravda!!!!!
(maYda: 21.04.2007, 14:28:01
- x)
MArmeláda od babičky byla plesnivá, tak jsem poslala dceru honem do krámku, aby bylo co natřít na palačinky. Přinesla skleničku s rosolovitým červeným obsahem a bylo na tom napsáno OVOCNÁ SMĚS dříve MARMELÁDA v tej Bruseli fakt asi nemají co dělat....
[120]
Podle mě u vazby to stejné, je v čestině slůvko to navíc.
(jura-p: 21.04.2007, 16:14:22
- x)
Mám pocit, že se nám zájména plevelně množí a duchu jazyka neodpovídají. \"A v sousedním lese rostly slaďáky. Ty samé (ty samé) jako v lese prvním.\" x \"A v sousedním lese rostly slaďáky. Stejné jako v lese prvním.\" Tytéž použít nejde.
[123]
Ostatně,
(Pavel Kořenský: 21.04.2007, 16:26:44
- Mail
- x)
Rakušáci s tím mají podobný problém. Zapomněli si vyjednat vyjímku někdy v roce 1976 a měli po marmeládě. Tak si stéžovali tak dlouho, až si vyremcali dodatečnou šalamounskou vyjímku. Mohou tomu říkat marmeláda, ale nesmí to vyvážet mimo Rakousko. Pokud to jde na export mimo Rakousko, musí se to jmenovat zavařenina nebo james (čti džem). :-)
[126]
Juro,
(Rpu?: 21.04.2007, 17:25:52
- x)
on o slovech \"týž, sám a samý\" psal už Dobrovský, protože se nějak nedají kloudně nikam zařadit a nechovají se zcela standartně. Dokonce byla nějakou dobu považovaná za neurčité číslovky, nakonec se to ustálilo na neurčitých zájmenech, ale stejně si s tím kloudně nevědí rady. A \"stejný\" je samozřejmě přídavné jméno. Takže lidem s jazykovým citem, jako je Nika, přijde ta záměna jákási nepatřičná.
[127]
Rputi
(skimic: 21.04.2007, 17:58:08
- x)
... naprostý souhlas snad jen s ohrazením že Vaše \"standartně\" mělo snad spíše zaznít \"standardně\". I když v kontextu bych si dovedl i představit \"standartně\" s příslušným doprovodným textíkem :) Obecně: marmeláda, slivovice, tuzemáky, rumy - kromě přímo zúčastněných - je někdo komu to fakt vadí? Tedy ty Bruselské hrátky ... V době, kdy jsou salámy, buřty, marmelády a rumy ke zvracení mně více než tradename /jako spotřebitele a zákazníka/ zajímá obsah a podstata daného. Bramborový líh s rumovou trestí nechť se nazývá tuzemák. Převařenej ovocnej humus nechť se nazývá třeba i marmeláda, já to podruhé však kupovat nebudu. Naopak Ovocnou směs, která bude fajn si nechám předplatit. Rozumím únavě z Bruselských dirty triků nicméně na brand či trade name kašlu a kupuji prostě věci které mi chutnají či vyhovují. Pokud se bude dobrý koňak jmenovat Jedovatoklausomerkelořiťólezo **** VSOP, klíďo si na tom pochutnám :))
[128]
skimici,
(Rpu?: 21.04.2007, 18:28:27
- x)
máte pravdu, samozřejmě. Zlozvyk, či čo - člověku to nějak neleze z pusy.:)) Z ouřadama je potíž, že se nevyznaj. Že aby se vyznali, vymysleli číselný kódy, ke kterým mají přiřazené definice. Maj všechno podchycený, zařazený a protože neznaj nic jinýho, než právě ty čísla, tak se jich držej, jak tento košile.
[129]
Je to až magické,
(jura-p: 21.04.2007, 18:56:18
- x)
pojmenovat znamená mít moc. Proto úřednící z Brusele chtějí měnit názvy a tím svou moc projevit. Stejně tak vydávají neuvěřitelně liberální výnosy, jako například ten o poštách, který řeší jen vyřešené mezinárodní poštovní unií a pak říká, že každý stát může tyto věci organizovat po svém. Zdánlivě je to nesmyslné, když to tak bylo doposud. Ale nyní je tak z rozhodnutí Brusele. A když si lidi zvyknou na to, že jim v Bruseli určili, že o tom rozhodují sami, zvyknou si i na to, že se to určuje z Brusele. Manipulace s lidmi má svá pravidla. Jak pravil Cézar setníkovi v Asterixovi - jmenuji vás dobrovolníkem. Lidi se zasmáli a nedomysleli většinou, jak geniální větu o ovládání lidí právě vyslechli.
[130]
Ahoj ! Bursík:
(Šumavák: 21.04.2007, 19:51:49
- x)
\"Příčinou špatného stavu vidím především v tom, že jsme zatím neměli dost příležitostí k tomu, abychom se naučili žít společně s příslušníky různých etnik, různých kultur, s lidmi jiné barvy pleti...\" Já jo! A on by se měl nastěhovat do Chánova či do uvolněného domku v Matiční ulici. V palácích na Malé straně nemá šanci!
[132]
a dočítám postupně...
(PeS: 21.04.2007, 20:29:43
- x)
2 Šumavák ad 9:28 - konečně jsem Tě přistihl, že si něco pamatuješ když ne blbě, tak alespoň neúplně. Ten prostředek byl Proti hlemýžďům, slimákům a plzákům... 2 Finist - možná jsem to četl blbě, ale já to opravdu pochopil bez té Centrální baňky, tedy jako pozitivní zpětnou vazbu. Taky mu to tam hned vytkli. 2 Nika ad 10:28 - husí pupky se na Táborsku říká tomu, co se oficiálně jmenuje hřib strakoš (aspoň v těch atlasech, co já používám, dneska všechno přejmenovávaj a co dřív byl ryzec pravý je dnes ryzec smrkový a kdo si to má furt pamatovat?). Pravda, je klouzku barvou trochu podobný, ale nemá tak slizskej klobouk. A je skoro celej výrazně žlutej... 2 Rpuť - ad 10:40 - na husí pupky musíš až k Malšicím... A od Malšic do těch lesů dolu k řece... Předloni jich tam bylo.... 2 Nika ad 11:56 - přišla jste na to sama, ale ta fotka je dost nepovedená...
[136]
PK,
(maYda: 21.04.2007, 21:04:57
- x)
netahejte mně za fusekli. jsem se něco navařila marmelád a citrusy to ani nevidělo. Jahodovou, rybízovou, meruňkovou. U nás v rodine to bylo vždycky jasný: když se ovoce nakrájí na kousky nebo použije celé (rybíz , maliny, borůvky), jen svaří s cukrem a jsou proto v tom kousky ovoce, je to džem. když se to propasíruje a svaří i s dření, tak to je marmeláda. Pokud se propasírovaná hmota přecedí přes plátýnko a svaří se jen čirá šťáva s cukrem, vznikne rosol. Citrusy jsme do toho nikdy necpali. i když je pravda, že jsme občas vařili marmeládu ze zbytků, co zůstanou po vymačkání citronu. Ale protože v tom byly kousky kůry, říkali jsme tomu džem. nevím proč by se pro jednou nemohly přizpůsobit evropské normy nám, to je přece jednoduché a přehledné názvosloví, Vždyť se podívejte - pár řádků a norma jako vyšitá! Koukejte v bruseli, jak se píšou normy :-)
[137]
Mno, skimici,
(maYda: 21.04.2007, 21:14:11
- x)
já mám dojem, že když už v té EU jsme, že by se našla užitečnější činost, než přepisovat nálepky. kecy o tom, žeš cizinec neví , co kupuje , neberu. Když někdo koupí chlast za nějakých 70 Kč a oekává pravý karibský rum a směs výhradně z čerstvého, právě natrhaného ovoce, tak si zaslouží být tím tuzemákem po zásluze potrestán. Ta pžehnanaá ochrana spotřebitele především toho spotřebitele odnaučuje používat šedou kůru mozkovou. A myslím, že slepice, která přemýšlí aspoň při nákupu, se přece jen nenechá tak oblbnout, jako slepice, která nepřemýšllí vůbec.
[139]
maydo,
(Rpu?: 21.04.2007, 21:23:59
- x)
ono nejde o to, že cizinec. Ale ten celník je chudák, protože musí rozumět všemu od džemu až po pneumatiky - nerozumí, pochopitelně. Ale má celní číslo a tomu odpovídá určitá definice - dost to zjednodušuje celý průběh - až sem se to dá pochopit. (Neumíte si představit co je celní řízení za neskutečný buzerace). Jenže všechno se dá zneužít a tak se z čísel, které to měli zjednodušit stává znovu neskutečná buzerace. Snad to lidstvo jinak neumí, nebo co....
[140]
Dobrý večer vespolek! Pauzička... u kafíčka.
(Loki_F: 21.04.2007, 21:37:43
- x)
Šumaváku, naprosto přesně! Burizona ubytovat v Chanově nebo v Matiční, aby dohnal to, v čem my máme proti němu letitý náskok... Kéž by to bylo možné, bylo by to nečekaně rychlé vyléčení jednoho z mnoha jeho fundamentálních omylů! Ondyno jsem pči práci nad ránem viděl záznam z jednání senátu, kde Burizonobhajoval zavedení nového kšeftu s povolenkami na uhlík, tentokrát z provozu letadel nad 7 a půl tuny vzletové hmotnosti. O tom jaké je to svinstvo se nebudu šířit, ale chvilku jsem pozoroval tohoto předsedu zelených lumíků, ministra a místopředsedu vlády České republiky... A bylo mi nevolno. On se musel křečovitě držet pultíku, aby neškubal paprčemi, poškubával hlavou, drbal se na různých místech... Nemocný člověk, na první pohled. Docela by mě zajímala diagnóza profesionálního psychologa, který by si pustil tento záznam... I když, jura-p(e) ty na to máš kvalifikaci, nemýlím-li se? Ne sem... K houbám: vím, že na Vysočině se běžně tento název pro nějakou houbu používá. Nevím pro kterou, protože pojídání hub se všemožně vyhýbán. A dost úspěšně. Obvykle jsou málo masité a ty co jsou dost masité se mi eklují ještě víc než ty, co jsou málo masité. };D)))
[141]
2 Rpuť
(PeS: 21.04.2007, 21:58:20
- odkaz
- x)
no nejlíp to vyřešil ten policajt... \"V tomhle hotelu jsou samý podvodníci. Dal jsem si tam snídani - na jídelním lístku měli jam, říkali tomu džem a donesli mi marmeládu!\" Na druhou stranu, když má policajt chuť na marmeládu, může si oloupat koblížek...
[142]
Děkuji všem zúčastněným
(Nika: 21.04.2007, 22:01:52
- x)
za večerní kurz houbologie (mykologie mi přijde spíš jako název pro plísňové choroby... :-))) Slovo \"standarDní\" si už budu pamatovat do konce života poté, co jsem ho musela přepsat v celé diplomce, a že jsem ho tam měla snad na každé druhé stránce. A v té době neexistovaly textové editory... K tomu soužití a rasismu mě v poslední době zaujal ten případ s Barošem. Baroš se zachoval jako pako, o tom žádná, ale podle mě jsou rasisti ti, co ho z toho obviňují - podle Baroše \"smrděl\" jen ten jeden černoch, podle těch antirasistických spolků smrdí všichni černoši !
[144]
2 Loki_F
(PeS: 21.04.2007, 22:09:32
- odkaz
- x)
ad houby - no, vyvracet Ti to nebudu... Aspoň v tom lese zbyde víc pro nás, houbaře... Ale troufám si tvrdit, že houby na svou příležitost teprve čekají... Už teď se ukazuje, že obsahují ledasjaké užitečné sajrajtíky a tipoval bych, že se jich tam najde ještě mnohem víc. Obávám se, že zatím známe tak více méně tu poučku, že jedlé jsou všechny houby, některé i opakovaně...
[146]
Kdo máá možnost - na N24 SE PRÁVĚ PŘEDSTAVUJE
(Loki_F: 21.04.2007, 22:23:28
- x)
staronová \"asteroidová\" globální katastrofa, prý spolehlivější než oteplovačská... };D)) Taky teplejší! PeS(i) svůj příděl houbiček Ti přenechávám, můj otec coby vášnivý houbař a kuchař ze záliby je dával téměř do všeho... Mám již zkrmeno! };D
[148]
Co je to dneska za svět
(Finist: 21.04.2007, 22:50:38
- x)
Když se už musí složitě dokazovat i neblahé (ekonomické) důsledky povodní a válek. Modrý ptáku No tak sem si vyskoušel jak složitě se některým lidem dokazují i tyhle nejjednodušší věci a myslím, že bychom to mohli skusit spustit i na psu. Jinak myslíte si že je \"rozbité okno\" složité pochopit? Že je tento příklad složité zobecnic na věci jako jsou ty požáry a povodně? Je k tomu potřeba nějaké minimální IQ? Nebo nějaký styl myšlení, který dokáže porozumět tomu, že co je jednoduché a banální je zároveň pravdivé jelikož se nakonec nejedná o nic víc jak o zákon zachování energie?
[149]
bursíkovci
(divana: 21.04.2007, 23:05:54
- x)
si zlehýnka vytvořili základnu za národním divadlem v ostrovní ulici v přízemí v obecním domě. snad ještě obecní bude. už při přestavbě netřídili odpad, ale házeli do jednoho kontejneru - ne bursík, ale nádeníci. a autům chybí parkovačky, přestože jsou v zóně s placeným stáním a zabírají místo těm, kteří si zaplatili. politici po česku...
[156]
Finiste
(skimic: 22.04.2007, 07:20:11
- x)
... nevím jestli je tak těžké pochopit rozbité okno či otázky obchodu se svíčkami, vím však naprosto jistě, že se o tom musí trpělivě, pomalu a bez vysmívání se oponentům /netvrdím že to děláte/ znovu a znovu mluvit. Specielně zde, v zemi kde existují regiony jako Chomutov, kde si včera zvolili senátorem komunistu. Dobrovolně, bez Stalina za dveřmi. 90 procentům místního obyvatelstva to bylo úplně jedno. Snad jedině to nebylo jedno ČSSD. Ti to na příkaz Paroubka podpořili.
[157]
2 Rpuť
(PeS: 22.04.2007, 07:24:21
- x)
Jo a zapomněl jsem smazat včerejší odkaz... Jinak omluva... Byli jsme sice včera v Táboře, ale na krátkou zajížďku k Vám to bohužel nebylo, dodělali jsme nejnutnější práce a už jsme zas hnali do Prahy. A i tak nás to docela zmohlo, tak nějak jsme se u Mirošovic shodli, že zastavit u pumpy na kafe není vůbec špatný nápad...
[160]
Zajímavý rozhovor s Klausem.
(Rpu?: 22.04.2007, 08:17:24
- odkaz
- x)
Dá se to přeložit i tak, že už se rýsuje nový dokument? To už říkáte daleko více. Existuje totiž pořád hodně evropských politiků, kteří by starou ústavu vzali, kdyby tomu některé země nebránily. Při podpisu berlínské deklarace koncem března jeden představitel jedné z 27 členských zemí říkal: \"O čem tady mluvíme? Vždyť nemáme problém s ústavou, ale s její ratifikací.\" Kdo to byl? Nebudu říkat, zda to byl prezident, premiér či kancléř. Ten člověk to nebral jako přeřeknutí. Oponoval jsem, že má \"jenom\" problém s tím, že to neschválili lidé. To je přece absurdní přístup.
[162]
PeSi,
(Rpu?: 22.04.2007, 09:33:56
- x)
on se, v podstatě, ten výzkum ani nemusel dělat. To se všeobecně ví, že je z toho kde kdo nasejřenej. Pro normálního člověka je celkem nedůležité, že si nemusí vyměňovat prachy na hranicích, neb tak nečiní často, ale ten dražší chleba si kupuje denně. Ale ten posun myšlení potěší...
[163]
Vážení,
(PeS: 22.04.2007, 09:37:35
- x)
rád bych vyvrátil nepodložené zvěsti o tom, že tady dneska chcípnul PeS. K velké lítosti mnohých se tak dosud nestalo. Omlouvá Vás pouze kulinární tvorba a toulky rozjásanou jarní přírodou, kdy mozol pálí, ptáci řvou, kytky smrděj - no to je zas dneska den...
[164]
2 Rpuť
(PeS: 22.04.2007, 09:45:36
- x)
dovolím si lehce nesouhlasit - je dobře, že se ten průzkum dělá. Ještě by se měl taky zveřejnit. No, já mám z didaktických důvodů schovanou desetimarkovku - byl na ní Gauss a slavná gaussova křivka i s rovnicí, takový nenápadný tahák pro studenty. Kdo ví, možná se bude ještě hodit i jinak, než jen jako didaktická pomůcka...
[165]
PeSi,
(Rpu?: 22.04.2007, 10:04:14
- x)
oni jsou, možná, v Bruseli z výsledků výzkumu překvapený a musej to vstřebat. Já pořád doufám, než než to trhne na nás, tak to třeba už přejde...:) Ne, že by chcíp pes či PeS, ale je neděle, svítí sluníčko a lidi nejspíš chrápou - už jsem měla potřebu na několik míst telefonovat, ale nikoho se mi nepodařilo probudit...:))
[166]
Rputi
(martin TT: 22.04.2007, 10:17:20
- Mail
- x)
třeba to není spánkem, ale nepříomností. Kdybych to posuzoval jen podle pohledu z okna, ta jsou všichni už dávno venku a telefony nechali na nočmím stolku. Včera jsem strávil celý den na hřebení Javorníků a první turisté, pěší nebo cyklo-, dorazili zespoda už kolem půl deváté.
[168]
2 PeS
(martin TT: 22.04.2007, 10:29:06
- Mail
- x)
Finrod Felagund jen navrhuje podobnou metodu pro Francii, jako já už od voleb pro naši kotlinu. Je třeba ponechat Paroubkovi a oné volící polovině a mlčící většině, aby si pořádně natloukli hubu a vytřeli čumákem své představy. On to napsal těmito vzletnými slovy: \"Jedinou cestu k liberálním reformám vidím přes socialistickou zkázu, neboť je to právě socialismus a jeho metody (neklade-li se jim odpor), který nejlépe ukáže lidem potřebu volného trhu, svobody a pravicové liberálně-konservativní demokracie.\" Já mluvím o pořádné pecce do držky - ale smysl je stejný. Nám osm let nestačilo, musí se nějaká ještě přidat. Zabijačka se navzdory EU vydařila!
[169]
Martine TT
(skimic: 22.04.2007, 10:37:26
- x)
... pořádná pecka do držky sice obvykle řeší mnoho věcí avšak mám obavy, že zrovna v případě Francie by byla sanována na úkor celé EU. Což by vlastně nebylo až tak na škodu. ... a hlavně nezapomínat na to, že za všechny potíže Francouzů přece můžou Američani :))
[170]
martine,
(Rpu?: 22.04.2007, 10:42:55
- x)
ty i FF trpíte mylnou představou, že lid je poučitelný a chápe vztah mezi příčinou a důsledkem. Většinu lidí nepřesvědčíš, že prožrat může jen tolik peněz kolik vydělá. A jejich absence není pobídkou ku zvýšení píle, nýbrž k pátrání, komu by se dali čórnout...:))
[171]
Rputi
(martin TT: 22.04.2007, 10:58:46
- Mail
- x)
to jsem si nezasloužil, lid není poučitelný - na tom se shodujeme už dlouho. Přesto lid rozumí cukru a biči. Proto je zapotřebí nejdříve pořádně seřezat. Pročetl jsem diskuse na Psu (skimici!), na Konfrontaci i jinde. Jsem \"politicky\" nepoužitelný, protože se důsledně odmítám vnucovat nepoučitelným. Jak malé dítě s horkými kamny nebo pepřem! Chceš si to strčit do pusinky, tak si lízni, já to neudělám, ale ty si musíš na vlastní hubu vyzkoušet, že to pálí. Víte, že ta dnes třiatřicetiletá žena si to dodnes pamatuje a respektuje? Tak ahoj, dneska experimrntuji se zapečenými palačinkami!
Rada : uvozovky dole = levý ALT+0132, uvozovky nahoře = levý ALT+0147 Rada 2: nechce-li se Vám vypisovat hranaté závorky a uvedené tagy, můžet je "pastnout" či vůbec jen levým tlačítkem myši označit, pustit, znovu levým uchopit a přetáhnout do textu..Nezapomínejte, že se ten zvýrazněný text VŽDY musí ukončit tím druhým tagem !! | |
