Klimatický balíček, plánování a poplatky u lékaře

Tomáš Haas

Zaplatit či nezaplatit? Tuto otázku si položil Bohuslav Sobotka a odpověděl si vskutku originálně. Občan Sobotka se rozhodl nezaplatit. Poslanec Sobotka, který se ve svém poslaneckém slibu zavázal dodržovat zákony země, v jejímž zákonodárném sboru sedí, se rozhodl pro akt občanské neposlušnosti. Některé noviny to přirovnaly k aktům občanské neposlušnosti v USA v šedesátých letech. Padlo dokonce i jméno Martina Luthera Kinga a jistě se pan Sobotka může cítit jako hrdina. Jiří Dolejš, poslanec KSČM a místopředseda Strany s velkým S ještě neví, zda se stane též hrdinou. Možná ano, možná ne. S panem Sobotkou zatím souhlasí a cítí, jen ještě neví, zda zaplatí až k tomu lékaři půjde.

Mezitím se stále diskutuje o 30 korunovém poplatku. Budou si méně majetní občané moci dovolit navštívit lékaře? Není to konec bezplatného zdravotnictví?

Tuto otázku rozhodne Ústavní soud.

Ten ale nebude rozhodovat o daleko větších poplatcích, které na nás chystají evropští úředníci. O těch se nepíše, neb co z Bruselu pochází v očích našich medií dobré jest, a náš Ústavní soud, při vší úctě, je na ty bruselské služebníky evropské veřejnosti krátký.

Evropská komise představila svůj nový "Klimatický balíček." Jako vše co Brusel přináší to prošlo bez kritiky — ta je vyhrazena protievropanům, jako je (jak přece všichni víme) prezident Klaus, a popíračům globálního oteplování, jako je (jak přece všichni víme), zase prezident Klaus. Na tento projekt obětavé záchrany planety se kupodivu v televizní debatě, ani v jiných mediálních vystoupeních ani prezidenta Klause, ani profesora Švejnara, neptal.žádný senátor a žádný žurnalista. Jen senátorka Gajdůšková cosi nechtěně naznačila, když položila tu vysmívanou otázku  — máslo nebo kanony?

Přesto ten "Balíček stojí za zmínku, zvláště ve svetle pobouření, které vyvolaly ty nešťastné poplatky.

Důsledky přijatých a navrhovaných opatření pro zmírnění "Globálního oteplování" jsou ve skutečnosti daleko závažnější. Nedivme se, že o nich enviromentální aktivisté, zastrašení politikové a naše politicky korektní media nic neříkají.

Podle návrhu "Klimatického balíčku", mají státy Evropské unie do roku 2020 omezit emise CO2 o 20 procent, produkovat 20 procent energie z "obnovitelných zdrojů" a zvýšit efektivitu využívání energie o 20 procent.

Předseda Evropské komise Barroso řekl:

"Evropa ukáže, že moderní ekonomika může být plánována (designed) tak, aby dosáhla svých cílů. Cílem je udržitelný rozvoj v akci."

Tento plán bude podle předsedy Barrosa stát 60 miliard Euro — asi 3 Euro týdně pro každého evropského občana. Při tom dnes neexistují technologie, které by mohly tento cíl splnit. Cena vývoje těchto technologií není vždy zahrnuta do kalkulací předsedy Barrosa a Komise. Plánovači Evropské komise například počítají s technologií ukládání CO2 v geologických formacích, nebo na dně moří. Ta ale dnes neexistuje a podle názorů odborníků nebude před rokem 2020 prakticky využitelná. Není ani jasné, zda bude vůbec prakticky aplikovatelná a zda sama nebude příčinou dalších neočekávaných ekologických problémů — ukládání CO2 na dně moří může podle některých odborníků způsobit kontaminaci sedimentů a jejich aktivaci spojenou s život ohrozující uvolnění metalických a organických toxinů do mořské vody. Výsledkem by mohla být ekologická katastrofa dosud nevídaných rozměrů. Podobně by mohlo působit ukládání CO2 pod zemí — zde hrozí vážné ohrožení i tak stále vzácnějších zásob pitné vody.

Jiná předpokládaná technologie která má podle plánovačů Komise vést ke splnění jejich plánu je použití biopaliv. Zde je naplánován cíl 10 procent užití biopaliv v dopravě, navzdory tomu, že vědecké studie dokazují, že při výrobě a používání biopaliv se uvolňuje více CO2, než je jím ušetřeno a že dnes již proti němu protestují nejen vědci, ale i některé enviromentální organizace. Biopaliva jsou ještě stále novinkou, ale již dnes regulace nařizující jejich zvýšené používání a dotace zemědělcům za pěstování plodin využitelných pro jejich produkci způsobují ubývání zemědělských ploch pro produkci potravin a vzrůst jejich cen. Dalším důsledkem produkce biopaliv je zvýšené tempo kácení tropických pralesů v Jižní Americe a Asii. Celosvětově to snižuje přírodní produkci kyslíku, a výsledkem je ztráta přirozeného habitatu již dnes ohrožených druhů — u některých, například u orangutanů v Indonesii je již pravděpodobně překročena poslední hranice a jejich vyhynutí v přírode je již asi neodvratitelné.

Celý plán je nejen drahý, ale spolu s provázejícími regulacemi a nařízeními Komise povede podle vyjádření představitelů průmyslu a ekonomů, ke zvýšení nákladů a snížení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a dalšímu zvyšování cen evropských výrobků a produktů.

Plán, spolu s jinými podobně koncipovanými opatřeními Evropské unie a OSN (např. Kyótský protokol), povedou ke zhoršení podmínek pro ekonomický rozvoj a tím i pro ekologickou politiku v ekonomicky méně vyvinutých zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Povede k dalšímu prohloubené jejich zaostávání za průmyslově vyspělými zeměmi.

Cena je přesto, podle předsedy Barrosa, "zvládnutelná."

"Ano, jistě se najdou ti, kdo říkají, že cena je příliš vysoká, a že musíme strčit hlavu do písku a doufat, že to dobře dopadne. Myslím, že se mýlí."

Jak to dopadne nevíme, ale dobře to asi opravdu nedopadne. Ale asi to ví sama Komise, proto se ani předseda Barroso, ani brožura "Combating the climate change", která jeho oznámení doprovází, neodvažuje odhadnout efekt těchto nesmyslně nákladných opatření. Nikde neobsahuje údaj o tom, o kolik procent se jimi sníží obsah CO2 v atmosféře planety, ani jaký, alespoň přibližně, budou mít vliv na "globální oteplování."

Plánovači dokázali naplánovat vše, jen nevědí, co bude výsledkem jejich plánů.

Nepřipomíná nám to něco?

Omezili se na následující prohlášení:

"Aby podtrhla svou odhodlanost a šla příkladem svým partnerům, Evropská unie se rozhodla snížit své vlastní emise skleníkových plynů o 20 procent do roku 2020 bez ohledu na to, co udělají ostatní země. Evropská unie plánuje dosažení této redukce postupy předvídanými v v jejích nových integrovaných postupech v energetice a kontrole klimatu spolu s opatřeními která jsou již přijata."

Pokud se naši občané budou ptát, na co platí ty 3 Euro týdně na osobu, bude mu Evropská unie, pokud se bude držet pravdy, muset odpovědět "Nevíme."

A jak mu to Evropská unie bude vysvětlovat? "Ale něco jsme udělat museli. Nemůžeme přeci strkat hlavy do písku."

3 Euro týdně jsou jen peníze přímo určené na vývoj "nových ekologických technologií", a na dotace na výrobu energie z "obnovitelných zdrojů." A nejsou to jediné peníze, zaplatíme ještě zvýšené ceny za energii, zvýšené ceny za potraviny a zvýšené ceny za všechny průmyslové výrobky, "od špendíků až po lokomotivy." O tom, že to evropský průmysl odnese, svědčí to, že tváří v tvář zděšeným průmyslníkům jim na jejich obavy o konkurenceschopnost pan Barroso prozradil, že komise ví co dělá a připravuje "opatření na ochranu evropského průmyslu."

Takže zaplatíme i větší cla za dovezené neevropské výrobky, které by jinak ohrožovaly náš průmysl a bránily nám tak splnit cíle Lisabonské strategie — dohnat američany a asiaty.

3 Eura týdně je zhruba asi 80 Kč týdně, 347 Kč měsíčně, 4160 Kč ročně.

Téměř tři návštěvy lékaře týdně pro každého.

Pro čtyřčlenou evropskou rodinu to je 240 Kč týdně, 1388 Kč měsíčně, 16640 Kč ročně.

A právě rodina je tím nejlepším místem, kam ušetřené peníze "investovat" — tím, že jí je nebudeme brát. Peníze které bychom neodvedli na fantastické plány kontroly klimatu by byly utraceny u nás, pomohly by české rodině, českým obchodníkům a výrobcům a tím i státu a v konečném důsledku i Evropě.

No nic, budeme všichni doufat, že to nakonec dobře dopadne. Rozhodně nám to pomůže zapomenout na těch třicet korun, které zaplatíme, až půjdeme k lékaři s bolavou hlavou.

A paní senátorka má odpověď na svou otázku. Ani máslo, ani kanony. Nebude ani na jedno, ani na druhé. Budeme místo toho chladit planetu. Budeme mezi prvními. Bez ohledu na to, co dělá zbytek světa, jak odvážně řekl pan Barroso. Budeme konečně v hlavním proudu.

Tomu se říká "nápad za všechny prachy."

Zajímavé je i to, že kdyby s podobně smysluplným a "odvážným plánem", jak bez ohledu na to, co dělá zbytek světa, vzít každému svému občanu mimo jeho normální daně měsíčně ještě 1388 Kč za něco co neumí ani popsat a vyčíslit, přišla sama o sobě kterákoliv vláda v Evropě, netrvala by ani ten měsíc. To ovšem nevoleným bruselským plánovačům nehrozí. Ti s námi v tomto boji s klimatem setrvají až do vítězného konce.

Tomáš Haas        

Poradce prezidenta republiky

Komentáře