Daně daně , daním reformu !!

aneb: vejcuc z Reformy daňového systému 2010

celý materiál pro nás prostudoval Modrý pták

Materiál předložený k diskusi je podle autorů „první skutečně komplexní reformu daňového systému České republiky od roku 1993". Abych ihned v úvodu nevyvolal nějaká nesplnitelná očekávání, tak bez odkladu uvedu cíl Reformy: „snížení administrativní zátěže pro poplatníky a státní správu".

Ambice reformátorů jdou tedy k snížení nákladů, které souvisejí na straně poplatníka s placením daní a na straně byrokratů s výběrem a správou daní (v ekonomické hantýrce transakčních nákladů).

Celá Reforma je členěna do tří oblastí: 1. hmotněprávní (jaké daně se vybírají), procesněprávní (jak se daně vybírají) a institucionální (kdo je vybírá). Takže jde spíše o změnu struktury daňového systému než o změnu daňové hladiny. Objem vybraných prostředků má být zřejmě zachován, protože stát deklaruje v Reformě svůj úmysl nadále provádět hospodářskou politiku tak, aby plnila svůj cíl tzn. „přispívat k hospodářskému růstu, k růstu životní úrovně každé domácnosti a k příznivějšímu podnikatelskému prostředí". Budiž autorům přičteno k dobru, že se tím vůbec nijak netají a v úvodu praví, že půjdou cestou „širokého základu a nízké sazby" tzn. odstraní mnohé (rozhodně nikoli všechny) odpočitatelné položky, aby rozšířili daňový základ, což tedy budou kompenzovat nižší sazbou. Dále hodlají samozřejmě „přesunout břemeno z přímých daní na spotřební" tzn. co ušetříte na dani z příjmu zaplatíte při spotřebě. A snížení „progresivity zdanění fyzických osob" zavedením jedné sazby daně. Ta tu progresivitu opravdu zmírňuje.

Reforma se týká pouze a výhradně přímých daní tzn. všech forem daně z příjmu nebo majetkových daní. Nepřímých daní tzn. všech forem spotřebních daní se netýká, protože tyto „jsou z podstatné míry harmonizovány s právem EU a v podstatě již nespadají do kompetence jednotlivých členských států EU".

Přesto zůstává dost prostoru (vzhledem k vyjednaným výjimkám) k tomu, že „zdaňování spotřeby, může daňová struktura a s ní spojené různé daňové zatížení jednotlivých komodit přispět ke změně spotřebního koše".

Takže jaké jsou opravdu změny, které se jsou jednou ze dvou povinností všech smrtelníků?

1. hmotněprávní tzn. jaké daně se mění:

Ruší daně dědické a darovací, které se vztahují již jen na malou skupinu převodů majetku (mezi příbuznými se tyto daně již neplatí). Od nynějška budou majetkové převody zdaňovány daní z příjmů. Náklady související s výběrem (na straně státu) byly tak vysoké, že je výnos nedokázal pokrýt. O náklady na straně poplatníka se nikdo dosud nestaral, takže je nějaká naděje, že uspoříte alespoň čas. Zda-li nervy je nejisté.

Přehlednější uspořádání textu zákona, protože stávající zákon byl již 92x novelizován, takže Reforma přinese „logičtější strukturování textu". Nadále má být navíc zdaňování příjmů fyzických a právnických osob v jedné normě. Takže se opět jedná o snižování administrativních nákladů, které dnes musí poplatník nést v důsledku výmyslů byrokratického aparátu. Byrokrati uspořený čas budou moci zřejmě efektivněji k něčemu využít. Teď mě zrovna nenapadá k čemu.

Posílení boje proti vyhýbání se daňové povinnosti a obcházení zákona a důsledné prosazení základních zásad a principů zákona, tohle je kvůli „účelovému" uplatňování zákona", které bude „nepřípustné". To se samozřejmě týká poplatníků, protože autoři přímo a bez obalu sdělují, že „množina příjmů by však měla být co nejširší". Správce daně bude moci rozhodnout, zda-li je pro uskutečněnou transakci „řádný ekonomický důvod". Rozsah příjmů osvobozených od daně bude redukován tzn. budou sníženy odečitatelné položky. Z nepeněžních plnění bude zachováno: a) prohlubování kvalifikace v zájmu zaměstnavatele, b) strava a nealkoholické nápoje poskytované ke spotřebě na pracovišti a případný náhradní způsob prostřednictvím poukázek na stravování (tady se lze podle gusta radovat nebo nadávat), c) plnění ze sociálních fondů (např. bonboniéry) a d) příjmy z účasti na podnikových akcích (např. hromadné zájezdy na protestní akce).

Podpora vědy a výzkumu, protože stávající odečitatelná položka nemotivuje firmy dostatečně ke zvyšování výdajů na vědu a výzkum, tak stát považuje za žádoucí, aby byly takové výdaje ve firmách vyšší ve srovnání s předchozími lety. Tato odpočitatelná položka bude tedy navýšena. Pokud však výdaje firmy zvyšovat nebudou, tak je dobrou zprávou, že „stát je nebude trestat". Tady jsem opravdu zamáčknul slzu dojetí.

Podpora usazování mateřských společností v České republice tak, aby umožňoval „více zvýhodnit jeden typ příjmů a tím přispět např. k zatraktivnění České republiky jako státu umístění zdrojů těchto příjmů (např. snížením zdaňování příjmů z kapitálových investic napomůže jak domácím podnikatelům, tak přiláká podnikatele ze zahraničí)". V kontextu, že tuzemec, který kapitálově investuje v zahraničí nebude zdaňován v případě zisku do částky Kč 60 000 za rok, tohle vůbec nebudu komentovat, protože jsem zvyklý se na Síti vyjadřovat slušně. Snad leda, že je to v souladu s přesvědčením o nezbytnosti, aby stát ovlivňoval prostřednictvím byrokratů ekonomické aktivity.

Jednotný základ pro stanovení výše daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojistného, protože pravidla pro výpočet daně z příjmů, sociálního pojistného a zdravotního pojistného jsou do značné míry podobná. Proto se navrhují autoři jednotný základ všech plateb. Jako alternativu Reforma uvádí zrušení sociálního pojistného a jeho nahrazení daní z příjmů, která by musela mít výrazně vyšší sazbu než dnes. Sazba by potom byla degresivní, aby zůstal zachován efekt stropů pojistného. Jde tedy opět o přesun něčeho někam a deklarovanou úsporu transakčních nákladů.

2. procesněprávní tzn. jak se mění výběr daní:

Bude zavedena jednotná terminologie pro celou oblast daňového práva. Takže už nebudou poplatníkovi (podle záměru Reformy) bouchat saze z terminologické džungle. To by mělo pomoci lepší struktuře, a tím pádem orientaci v daňové džungli a úsporu času v důsledku menšího vztekání nad platnými předpisy. No a také jednotné předpisy pro všechny současně výběrčí daní jako jsou finanční úřady, celní úřady atd., což se tedy primárně týká byrokratů, ale zase by mohl mít poplatník méně práce se studiem různých předpisů různých úřadů.

3. institucionální tzn. komu se bude platit:

Pokud Reforma projde, tak největší změnou bude, že se současné platby daní z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění budou vybírat na jednom místě. Poplatníkovi by to mělo přinést úsporu času ve vztahu s byrokraty. Co bude s byrokraty, kterých by mělo být po centralizaci méně, se Reforma nezmiňuje.

Pokud by měl kdokoli pocit, že jsem body 2 procesněprávní a 3 institucionální odbyl příliš krátce, tak mu oznamuji: to je podle mého názoru shrnutí záhadných až mystických termínů a jejich vzájemných vazeb, dále exkurzu do historie českého daňového práva a právních předpisů, které je na cca 49 z celkového počtu 53 stran (bod 2) a vysvětlení byrokratické terminologie, složitosti a krkolomnosti současných a budoucích byrokratických postupů, které je na cca 54 z celkového počtu 60 stran (bod 3).

K Reformě daňového systému 2010 bych soukromě poznamenal následující: každé zjednodušení daňového systému je nesporně žádoucí, takže v tom jde určitě správným směrem. Každá redukce byrokratických nákladů je určitě žádoucí, jen si nejsem jist, zda-li k ní návrhy předložené v Reformě povedou. Nedávná zkušenost se zrušením/zachováním celníků je učebnicovým potvrzením platnosti přísloví o kaprech a rybníku. Z pohledu státního aparátu se určitě jedná o Reformu. Já bych považoval za Reformu materiál, který by vytvořil daňový systém na jiných principech než je tomu dosud. K tomu je však zapotřebí státník, nikoli byrokrat. V tomto kontextu jsem přesvědčen, že je Reforma „mírným pokrokem" proti současnému stavu.

Modrý pták

Komentáře