To nemůže být náhoda!

Zuzana Chlumská

Z celých Brd, rozprostírajících se středočeským územím, je prý kóta 718 právě tím nejcennějším biotopem. Alespoň to napsalo 17 vědců kteří ale prý v žádném případě nechtějí být spojováni se svými vědeckými pracovišti. Nenalézám důvod, proč by vědec neměl být spojován se svým pracovištěm, zvláště, když v jeho rámci vykonává činnost, na jejímž základě se vyjadřuje k otázkám obrany státu. A už vůbec netuším, jak může vědecké pracoviště, tajně, za zády armády, vysazovat vojákům do revíru jen tak mírnyx dýrnyx rysa ostrovida? Co kdyby sežral vojáka na hlídce?

Obávám se nejhoršího! Co když nějakého "vjedce" zítra napadne a vysadí mi na zahradu třeba rosomáka? Přijdu domů, bude tam rosomák a vjedec mi vysvětlí, že se zahrada stala biokoridorem Natura, takže žádný kedlubny, žádný rajčata, nýbrž rosomák jako ohrožený evropský druh, zatímco do krbový komín je tím nejlepším hnízdištěm pro 28 druhů netopýrů! A ještě po mně bude chtít, abych takový „pádný" argument uznala!

Podle mých informací žije v Brdech vymírající druh „příslušníků Československé lidové armády", kteří po ztrátě socialistického biotopu ztratili rozmnožovací schopnost a octli se tedy na listině ohrožených druhů. Mikroklimatické podmínky divokých brdských lesů jim umožnily přežít až do dnešních dnů v typických khaki odstínech socialistické armády. Živí se převážně houbami a jest se domnívati, že výstavba radaru by vážně narušila zdroj jejich přirozené potravy.

V nedávné době byl do brdských pralesů ilegálně vysazen také Homo greenpeacensis, jehož evoluční vývoj probíhá přesně opačným směrem než ostatních příslušníků rodu Homo a je ho možné charakterizovat heslem „Zpátky na stromy". Za tím účelem vijí si přislušníci druhu hnízda v korunách stromů. Proti ostatním druhům se chrání rozvěšováním fáborů a girland s fotografiemi, které svým blýskavým leskem odrazují zejména ptactvo, čímž eliminováno nebezpečí klofnutí a následného pádu ze stromu.

Uvedené druhy žijí ve vzájemné symbioze. Homo greenpeacensis mají ze svých hnízd dobrý přehled o pohybu vojenských hlídek a mohou sběrače hub včas směrovat na bezpečná místa a tito jim na oplátku nosí buchty, neboť v korunách stromů má Homo greenpeacensis omezené zdroje potravy. Jednostranná strava má ovšem zásadní dopad na nepřirozeně růžové zabarvení stolice, takže je možné vystopovat jejich oblíbené pralesní stezky podle růžových fleků. Je také možné, že si tímto způsobem, po příkladu jiných, divoce žijících, druhů, označují svoje teritorium. Výzkumy v tomto směru budou pokračovat.

Dlužno se domnívat, že jen intenzivní vjedecká práce znemožnila vjedcům včas reagovat na úmysl vystavět právě uprostřed tak důležité rezervace americký radar. Kdyby se to dozvěděli hned na začátku, zajisté, že by to těm imperialistům a vrahům z Vólstrýtu už dávno zatrhli. Ale nic není ztraceno. V posledním okamžiku, těsně před podpisem, nasadí vjedci všechny síly ... i rysa ostrovida vysadí, když to bude nutné....

Zpráva o zásadním dopise mladých vjedců zde .

Komentáře